KOUZLO SAMOTY.

Karel Červinka

Já jsem v hory zašel, v ticho šedých skal, svojí vůní horský les mě ovíval. Slunce z korun sosen neproniklo hloub, potok bublal vedle, jak jsem v cestu stoup’. Daleko byl svět, prachu plný svět, nudy plný svět! – – Stlumené jen větví měkké šepoty rozvívaly vůni horské samoty. A já cítil její měkký, chvějný dech, bylo mi jak dětem v jejich dětských snech. Ztrácel jsem se sobě ztrativ světa vzruch, kolem mně jen voněl prudce horský vzduch. Daleko byl svět, prachu plný svět! Vzdálen všeho tady – a tam nikdy zpět! – – –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

456. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JSEM JAKO SOSNA NA HORÁCH. (František Eisler)
  2. Země. (Julius Zeyer)
  3. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  4. OČAROVANÉ ÚDOLÍ. (Eliška Krásnohorská)
  5. báseň bez názvu (Karel Leger)
  6. Mému bratru. (Ferdinand Písecký)
  7. ŽIVOT. (Adolf Červinka)
  8. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  9. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  10. DOMOV SRDCE. (Antonín Klášterský)