PAN DOKTOR.
Po promoci, to bylo tenkrát chvatu!
Ač dosud pouze u svých spisů žil,
hned změnil se, snad vlivem doktorátu,
když svoje knihy stranou odhodil.
A setřel prach, jenž dřív mu plíce dusil,
a srovnal vous a zčesal řádně vlas,
než koupil skřipec, desetkrát ho zkusil
a starý švihák stal se z něho zas.
A bylo znát, že vznešeným se stává,
teď ztají spíše smích svůj rozmarný,
teď mezi starší pány usedavá,
do kterékoliv ať jde kavárny.
Když oknem někdy vnořen všecek v snění
zalétne zrakem vážně přes cestu,
to jistě v duchu pomalu se žení,
a přemítá, kde kterou nevěstu...
80
Však vzpomene-li, vždy se skorem leká,
– a jak je dojat, možno na něm zřít, –
že doma nu něj chudé děvče čeká,
jež nyní musí moudře opustit – –
81