A druhý den u její postýlky(J5m)
jsem opět stál a patřil jako v snách(J5m)
na bledou spanilou tu hlavinku(J5m)
již vroubily kol rusé kadeře(J5m)
jak zlatolesklé vlny sluneční(J5m)
na čílko zřel jsem jako z mramoru(J5m)
na skráně jimiž žilek bledá modř(J5m)
se jako nádech stínu vinula(J5m)
na krásně rýsovaná obrví(J5m)
na víčka sklopená stín jemných řas(J5m)
tak dlouhých rusých jako hedvábných(J5m)
pod nimiž byla očka charpová(J5m)
tak modrá jako nebes obloha(J5m)
je z jara v zlaté záři sluneční(J5m)
ukryta na vždy pro svět pozemský(J5m)
Stín onen od peruti anděla(J5m)
byl nyní hluboký a tajemný(J5m)
jak pod oponou svou by očka ta(J5m)
hleděla neznámému taji vstříc(J5m)
tam v hlubinu jakousi mrákavou(J5m)
či v nekonečnou nebes dálavu(J5m)
kde jakés divukrásné vidění(J5m)
ji stále k sobě na vždy poutalo(J5m)
že ubohé té země slabá zář(J5m)
ni láska rodičů ni bratra též(J5m)
ba láska všech jež znali dítě to(J5m)
a zajisté je každý miloval(J5m)
ji nemohla víc k žití upoutat(J5m)
Neb ústa jako růžný kalíšek(J5m)
teď pobledlá jak bílé růžinky(J5m)
se zdála posud divně usmívat(J5m)
jak by se tam z něčeho těšila(J5m)
co ukryto je oku lidí zde(J5m)
a zároveň ji přece bolelo(J5m)
že musí drahé duše opustit(J5m)
jež milovala láskou andělů(J5m)
Byl tentýž na nich úsměv poslední(J5m)
jak na strůmek se smála předvčírem(J5m)
jejž dobrý Ježíšek jí daroval(J5m)
a jak se na onoho usmála(J5m)
jenž pohádky jí druhdy vyprávěl(J5m)
A já se sklonil níže nížeji(J5m)
a políbil jsem ústa ubledlá(J5m)
jež tak často mne druhdy líbala(J5m)
když jsem jí pohádky své vyprávěl(J5m)
kdy ještě vonná teplá bývala(J5m)
a ucítil jsem onen divný chlad(J5m)
jenž vanul z něžných Anninčiných úst(J5m)
Neb anděl smrti dřív ji políbil(J5m)
a zůstal na nich políbení sled(J5m)
té moci věčné hrozné tajemné(J5m)
před kterou jsme my lidé nadutí(J5m)
míň nežli pouhý bledý v slunci stín(J5m)
jenž chvilinku zde běží po zemi(J5m)
Pak jsem se vzchopil k oknu odvrátil(J5m)
a opřel hlavu o ledové sklo(J5m)
Já hleděl někam v pustou dálavu(J5m)
snad tam kam také nyní hleděla(J5m)
ta modrá očka malé Anninky(J5m)
přistřená na vždy noci perutí(J5m)
A myšlenky jež táhly duší mou(J5m)
nemohu nesmím nikdy vyslovit(J5m)
A když jsem od okna zas hlavu zved(J5m)
tu zřel jsem že jsou celá zavlhlá(J5m)
jakoby rosa byla padala(J5m)
z těch jasných na ně těchyplných hvězd(J5m)
A potom jsem tu malou Anninku(J5m)
již často na rukou jsem nosíval(J5m)
a na kolenou choval houpával(J5m)
jíž pohádky jsem tak rád vyprávěl(J5m)
neb v zbožném naslouchala pozoru(J5m)
mně patříc v oči svýma očkama(J5m)
tak modrýma jak nebes obloha(J5m)
je z jara v zlaté záři sluneční(J5m)
pomohl v lůžko složit poslední(J5m)
Jakoby v náručí mi usnula(J5m)
já cítil údů měkkých něžný tlak(J5m)
jen život ne a teplý v ústech dech(J5m)
v rakvi spočívala Anninka(J5m)
jak by jen v postýlce své usnula(J5m)
a snila o pohádce života(J5m)
již jsem jí často vyprávěl(J4m)
Pak jsem ji doprovodil na hřbitov(J5m)
kde nyní nepřepsaný spřádá sen(J5m)
A u hlavy jí růže vykvetla(J5m)
tak bílá čistá vonná spanilá(J5m)
jak duše byla malé Anninky(J5m)
Tam slavík z jara povždy vrací se(J5m)
a zpívá dlouhou tesknou píseň svou(J5m)
o žití tajuplné pohádce(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
11 |
| Celkem veršů: |
90 |
| Jamb: |
90
(100 %)
|