TENKRÁTE...
Tenkráte
volalo všecko: zůstaň.
Tenkráte
říkalo všecko: vrať se.
Zelená pěšina vedoucí k domu,
jíž se šlo těžko ve dni vlhkém,
tesklivé bučení dobytka v chlévě,
který nenapájíš dlouho!
Tenkrát tě sevřely teplé dvě ruce,
tenkrát tě volaly oči.
Dni přešly.
Hřmí děla.
Měsíce jdou.
Děla hřmí ještě.
Zelenou pěšinu zasypal sníh,
cesta je neméně těžká.
Ale s čí stopou mísí se tvá stopa?
Kdo sedl v světnici na tvé místo?
Koho to svírají teplé dvě ruce?
Koho volají oči teď?
71
Nyní
hřmí děla: zůstaň.
Nyní
hřmí děla: vráťvrať se.
72