Jiskra Božství.

Pavel Josef Šafařík

Co jest člověk? co jest život jeho? Stín jest člověk, život jeho sen. – Od hvězd spadlá jiskra Božství jen Můž mu půjčit bytu skutečného. Sletěl blesk: a bělmo s pošmourného Oka padá, mrak se mění v den. Sletěl blesk: a srdce vře, až ven Proud se cytů vroucných valí z něho. Světlo, světlo, to jej z spaní budí, Vznáší k hvězdné nebes výsosti: Láska, ta ho stezkou milosti Zmrtvé říše v ráje květlé pudí. – O, jenžs pravým obou ctitelem – Buď y mým vždy věrným přítelem!

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

766. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po hvězdných paprscích. (Josef Václav Sládek)
  2. V stínech. (Eliška Krásnohorská)
  3. BOŽSKÉMU SRDCI! (Xaver Dvořák)
  4. LÁSCE. (Růžena Jesenská)
  5. „DOKONÁNO JEST!“ (Xaver Dvořák)
  6. III. Hvězdné jiskry. (Eliška Krásnohorská)
  7. Česká obloha. (Augustin Eugen Mužík)
  8. X. SVĚTLO V TMÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Štěstí milujicých. (Václav Stach)
  10. Na stupních chrámu. (Bohumil Forman)