Jiskra Božství.

Pavel Josef Šafařík

Jiskra Božství. (Připsáno M. K.)
Co jest člověk? co jest život jeho? Stín jest člověk, život jeho sen. – 21 Od hvězd spadlá jiskra Božství jen Můž mu půjčit bytu skutečného. Sletěl blesk: a bělmo s pošmourného Oka padá, mrak se mění v den. Sletěl blesk: a srdce vře, až ven Proud se cytů vroucných valí z něho. Světlo, světlo, to jej z spaní budí, Vznáší k hvězdné nebes výsosti: Láska, ta ho stezkou milosti Zmrtvé říše v ráje květlé pudí. – O, jenžs pravým obou ctitelem – Buď y mým vždy věrným přítelem!

Kniha Tatranská múza s lýrou slovanskou (1814)
Autor Pavel Josef Šafařík