Potůček.
Zastav máličko,
Libý potůčku,
Vlny chřestícý
Kyprým výmolem
Květné doliny!
Poslyš zmlklého
Mého upění!
Poslyš původa
Rány bolestné!
Spatřiv nedávno
Tamto přehezkou
———
* Stred, med.
54
Trhat Libinku
V poli pod hájem
Jarní růžinky,
Cosy v srdcy jsem
Cýtil vznikati,
An mě vždy víc a
Více rmoutilo.
V sladkém mámení
Své jsem trávil dny
Sprvu nevěda
Lásky chytrosti.
Jednouc Libinku
Opět nenadál
Zočiv na louce
Kní jsem s třesením
Blíže přistoupil,
Chtěje příhodu
Tuto zdělit s ní.
Jedva slova jsem
S bázní promluvil:
Když aj s zardělou
Tváří vzezřevši
Na mne letěla
Do hustého kře.
55
Nyní na darmo
Touže po krásné
Bloudím sem a tam
Místa nemaje.
Dobry potůčku,
Kráso přírody!
Ješto vždycky své
Vody stříbrné
Svým se vinoucý
Tokem lahodně
Pořád sprovázýš
Po světě, kdy snad
Někde uzříš ji,
Pověz, co jsy z mých
Ust teď uslyšel;
Že bez Líbinky
Žíti nemohu;
Že pro Libínku
Živě pomíjím.
56