Píseň.

Pavel Josef Šafařík

Píseň.
Ó dcero nebes s jarní tváří, O zlatovlasé dítě mé, Mně růžovou tvé krásy září An slepnou oči žížnivé. Již dávno pro cos chřadnu tíše; Ach! pro tvou sladkou hubičku. Jen sem s ní dobrovolně spíše, Syc políbím sám paničku! Pak mášli želet mého činu, Jsem ti ji hotov mžikem zpět, Bych smazal svévolnosti vinu, Já stonásobně vrátit hned. Bürger.