CHUDÁCKÁ

František Šimeček

CHUDÁCKÁ
Hoj, což bída, nouze! Vetchá naše chýže? Pojď na ňadra, chudá ženo, přitul k nim se blíže! Polož k srdci hlavu, usuš vlhké zraky; vždyť i šťastná spokojenost bohatstvím jest taky. Vždyť nad těmi pány zlatých komnat v pýše také často zamračí se – povzdechnou si tiše. A ze skvostných zámků vynesou je vraty za čas také k hrobařovi jak nás z chudé chaty. 56 Dotud osud, jak chce, ať nám vrhne karty – kus té lásky vždy nám ještě zbude pro caparty. A když přijdou mrazy dveřmi staré chýže, zahřejem se srdcem k srdci, stulíme se blíže. (1872)
57