III. Jest život studnicí, z níž vážit musí každý

Matěj Anastazia Šimáček

Jest život studnicí, z níž vážit musí každý svou vlastní prací mok ve hloubi ukrytý; kdo potu šetřil by, stoup k mezím samovraždy. Tu studeň stavěl Bůh, za páku k ní dal práci, ta hýbe hřídelem, v němž hřeb je přibitý. K dnu studně zřít-li chceš, zrak v hlubině se ztrácí. Ta studeň společná a jediná a věčná, z ní všechen lid od světa početí pil a pít bude zas do nekonečna. A legiony již se u ní vystřídaly, zde pěli proroci a prokletí, i šťastní, zoufalí, i robové i králi. Co na tom, jaký as na hřebu provaz visí, naň střep-li uváže neb číše zářivé, jen na tom záleží, jak pakou zatočí si. Kain Tubal tětivy a po něm Jubal kleče na hřeb ten přivázal své struny zvonivé a Saul naň připevnil pás vítězného meče. Jen nikdo provazec, jenž zločinné pln sněti neb hanbou spuchřelý, si nevaž na hřeb okem, ten vždy se přetrhne – a okov dolů letí. Vždy provaz pevný buď a nezneuctěn v hříchu! a vážně skloň se vždy nad živobytí tokem, jen sílu s sebou ber a utlum v hrudi pýchu. Ať to, co navážil, kdos chlebem zval neb slávou, ať službou, vítězstvím neb tvorbou práci křtil, zde všichni rovni jsou, jichž pot se třpytí travou. Že mnohdy navážil rob víc než pán, což divu? Jak každý pracoval, tak pil a žil! – Kdo klade ruce v klín, zda právo má být živu?

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

222. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 36. Šlechtic jest, kdož mužně lidem slouží, (František Sušil)
  2. Lid. (Josef Václav Sládek)
  3. Po všechen čas je v lidu víra živá, (Rudolf Mayer)
  4. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  5. Kovář. (Josef Václav Sládek)
  6. 32. Tak teď prostě, a tak jemně stojí, (Jan Kollár)
  7. XIII. Bůh, jenž dal růsti železu, (Stanislav Kostka Neumann)
  8. 155. Osud. (Jan Petr Jordan)
  9. BRATŘÍ (Otokar Fischer)
  10. Jsi ustavičně ve své chvatné práci (Adolf Heyduk)