Chudým lidem.

Matěj Anastazia Šimáček

Vždy mou mys obraz lidu táhne(T5f) jenž z tmy dy po světlu dne práhne(T5f) stále do mých zpě žal zvuk se lou(T6f) z prsou lidu kterýž zapomenut blou(T6f) Duše lidu toho ta lačna byla(T6f) kdo se divit že že se napojila(T6f) když nemohla láskou neřestmi a jedem(T6f) Zmořen dou ztrativ ru úctu lu(T6f) úmorným a věčným nošením svých pout(T6m) jak se vzmužit mohl k velimu lu(T6f) jak že zastavit moh mrav zkázy proud(T6m) Od dětství již v práci kte ducha du(T6f) od dětství již tupen řen pohrním(T6f) u rodičů zřev již skleslost jež se hnu(T6f) myšlénkou I já se to neubráním(T6f) oslepen jsa zbloudil vrávoravou chů(T6f) k hříchu propasti a neviděv hrůzy(T6f) do upadal a hynul ve tmě je(T6f) z níž k nám jedova zhoub ry spě(T6f) z níž k nám varu zata hlasy(T6f) S bídou velikou tam vel hříchy kva(T6f) Ale než lid klesl v hřích a hanby muky(T6f) slemu zda podal pomoc kdo ruky(T6f) Ochrancem zda stal se slabých žen a (T6f) kte s bědným otcem v obje zla le(T6f) Zda kdo řekl jim Chci v duši vaší vznítit(T6f) hvězdu pozná jež vám cestou svítit(T6f) Zda kdo řekl jim Chci zavřít dvéře(T6f) kte se svým bratrem hříchem k vám se ře(T6f) poutajíc vás k so cit a ru tu(T6f) a na ti vaše ži hanby ku(T6f) Zda kdo uzal jim chýže vlíd čis(T6f) a děl k otrhaným Zde svůj domov vizte(T6f) Sem vždy vracejte se po skončeném lu(T6f) pohled na dítky dejž k nomu vám lu(T6f) Nebude víc v práci hynout ha matek(T6f) nepusme nouzi pod krov vašich chatek(T6f) Zda tak jednal kdo zda tak kdo til(T6f) vida jak se lid v tůň mrav zkázy řítil(T6f) Zda kdo zachvěl se a trnul nad tím hříchem(T6f) vida jak tak mno odvěťu smíchem(T6f) obrovské jež se v lidu je(T6f) o níž lid však měř v skleslosti své ne(T6f) Ba že oko lidu du nevilo(T6f) bláto pohany vždyť v oku jemu lpělo(T6f) Tam kde ry ne rodina se ruší(T6f) což pak ješ zbý ubo duši(T6f) Rod zemi nezná kdo mu hlá o (T6f) a přec láska k vlasti zlatem v srdci zvo(T6f) Vše ho opustilo slovo ly v žalu(T6f) naje a vzněty kte jiným sví(T6f) slovo báska i hvězda ideá(T6f) kte povznáší a zla živoby(T6f) I ta jeho seň v cárech již si cho(T6f) potřísna kalem duší jež ji ro(T6f) Proto že bláto na svém zdraném ša(T6f) nesmí prý lid vstoupit v poesie sad(T6m) a ty knihy skvost pyš se v zla(T6f) nejsou psány pro ten nuzných tvo řad(T6m) Kdo se po tom kdo se o to sta(T6f) zdali v některém z nich jiskra ducha (T6f) kdo tu jiskru ži šem pro boče(T6f) šem pro pace u nichž lid náš pláče(T6f) A přec zdá se mi že sídlo poesie(T6f) i těm otevřeno kte cár jen kryje(T6f) vždyť ne kněžnou ona ona bohy je(T6f) k ní ne do pace k ní vstupujem v chrám(T6m) v kterém otrha vedle krále klečí(T6f) aniž ptá se kdo kdo ze dvou těch je větší(T6f) Ó jak chtěl bych lide zřít v záři v štěs(T6f) nadšen chtěl bych ve velechrám ten vésti(T6f) by tvé zřelo oko dosud zvyk tmám(T6m) ony hvězdy jas kte v temnu ži(T6f) svo čaroří k úše nám sví(T6f) by zřel ty hvězdy jejichž váb svit(T5f) pod oblakem ští to stal skryt(T6m) v tvém srdci dříme sva snahy rod(T6f) znát a milovati rodinu vlast rod(T6f) tebe též nechť prodchnou je to ze(T6f) krev v níž veli tekla ručejemi(T6f) abys hr pozved pože (T6f) moha otčinou zvát takou slavnou zemi(T6f) Velkých před našich potomkem se (T6f) nebudeš se ce nízce ploužit kalem(T6f) rodinu vlast ctíti naučíš své (T6f) vznítíš ru v sebe v jeho srdci malém(T6f) Milovat zas budeš ti své i ženu(T6f) žehnat matce své a svojich jménu(T6f) nebude víc bídných mezi mi všemi(T6f) Vrácen rodi a k rod svo zemi(T6f) láskou připoután jež srdce žene v tep(T6m) směle hledne kol kdo dřív byl dou slep(T6m) pro vše idey jež dru hnaly k činu(T6f) Budeš naděj mít zas v sebe v řad svých sy(T6f) v dcer svých lad kruh v nějž kal ce nezapadne(T6f) Kde teď láska k dětem k otci k matce vadne(T6f) zašlana stopou nevážnosti v prach(T6m) kde i láska k že v bídy ru chladne(T6f) tam již noho zřím pláti jitra nach(T6m) Jenom ru měj o lide ve svou lu(T6f) jenom hrdým buď na rodinu a vlast(T6m) ru v nebe měj a ru k svému lu(T6f) a ře své si nedej meze klást(T6m) Naděj měj že vzejde ose ti svěží(T6f) zmozolenou rukou z prohlubených brázd(T6m) v květ že vypučí co v zemi v mdlo leží(T6f) pod sněhem se uschlá zazele chrásť(T6m) Jenom miluj lide miluj ti svoje(T6f) miluj ženu svou a láskou silným buď(T6m) kaž ruky zmach a kaž krůpěj znoje(T6f) láskou rozšířiž tvou ujařmenou hruď(T6m) Rodina a vlasť toť piře jsou z žuly(T6f) jež most z temna k světlu podra v půli(T6f) nuže po tom mos z tmy se k světlu beř(T6m) a jen doufej miluj neklesej a věř(T6m) Kdo most podvrtne ten chodce do ří(T6f) věč v otroctví a dy vlnobi(T6f) Proto nevěřte v těch lžiproro davy(T6f) dlátem lži jež bi v piřů těch hlavy(T6f) kteří pra vám že vlasti ne třeba(T6f) že vlasť vaše tam kde kyne skýva chleba(T6f) Odpuďte je pryč a odvraťte svých tváří(T6f) ješ láska k vlasti nezměna ří(T6f) ješ lu bu ješ srdce (T6f) v do zou je heslem k živoby(T6f) v do pokoře pružinou je vzdoru(T6f) peru jež nejchudšímu tvoru(T6f) kte v duši bídných z nichž vše dobro vzato(T6f) kane jako světle třpy se zlato(T6f) láska k vlasti hradbou dy před močálem(T6f) ne dy la leč dy duší(T6f) nuzným láska ta jediným ideálem(T6f) branou za níž duch můj pro blaho tuší(T6f) Láska ta jest vět jež lid v pádu zdrží(T6f) nad ky hříchu zakalenou strží(T6f) láska ta jest právem odvoním k světu(T6f) na stro že lidstva větvi jste v květu(T6f) láska ta jest mečem kterýmž tněte směle(T6f) v té lžiproro v prsa nepřítele(T6f) Nuž již s námi kráčej s pýchou s blahem v tváři(T6f) tam kde za tím mostem purpuro ří(T6f) v nezkaleném lesku toho slunce světlo(T6f) kte z lidské krve na obloze skvetlo(T6f) ono slunce zla slunce svobody(T6m) kte ozařuje vnitřek toho chrámu(T6f) v němž se v svorném svazku po rody(T6m) Chrámu v jehož stupních vryty lidstva stopy(T6f) všechněch ro již světa od potopy(T6f) jehož kaž stěna zlato ducha ro(T6f) jehož kaž sloup jak nebes struna zvo(T6f) jehož kaž věž je mostem k říši hvězd(T6m) jehož zvonu hlas zpěv veškerenstva jest(T6m) a na jehož trů da s Uním(T6m) lidstvu žehna a žehny jsou jím(T6m) Nuže před ty kněžky vedeme tvé syny(T6f) tvoje všechny ti na slavnost křtiny(T6f) k stupním olře teď pokleme všici(T6f) těchto jasných kněžek rov učenníci(T6f) V chrámu tom ty lide zapomeň svou du(T6f) zabuď křivdy naše odpusť promiň ny(T6f) slyš již pozveme hlasy v slavném Credu(T6f) říme o lide že tvé dcery syni(T6f) stej ma právo na ty milosti(T6m) kteréž ze pokla věd a uměn plynou(T6f) kteréž ducha lidstva z bídy vypros(T6m) tvorem uči co dříve bylo hlinou(T6f) říme že vše co povznáší nás z prachu(T6f) všechny vzněty ci krásy paprsleky(T6f) ma řiti pro všechny příští ky(T6f) bídným jas tak jak těm kdo skví se v nachu(T6f) Hudby božské zvuky dláta tvor smě(T6f) barev soulad le báskův zpěv vře(T6f) vše co ducha z noci vede k jitru(T6f) stej svítiti a hřáti v tvém nitru(T6f) stej zvedat plec a bušiti v skráni(T6f) láska k národu a je požeh(T6f) zlato ducha stej padat v srdce chudých(T6f) světlo krásných vzně na sklonou skráň(T6m) by lid nezbloudil by zmozole dlaň(T6m) upustila sama prapor rudých(T6f) kr smáče a potřís blátem(T6f) Prapor svobody ne kr rdí se zlatem(T6f) A po tomto slavném Credu plném spásy(T6f) v hnu ci lásky zmlknou naše hlasy(T6f) slovo kněžky však k nám zahlaho v tichu(T6f) Teď jste prosti teprv dičho hříchu(T6f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 186
Trochej: 186 (100 %)