Druh zmizelý.

Alois Škampa

Co všecko jsem si přál, by život dal mi darem, když mládí vznět mne hřál a hruď mi kvetla jarem – všech snů těch zlatý kruh se blahou plnil zvěstí, neb sídlil u mne druh, jenž jmenoval se štěstí! Však teď, kdy po létech se doteklo mne stáří, a časné zimy dech mi z hlavy stříbrem září; kdy nepřeju si nic, než v žití trochu klidu – teď po mém druhu víc ni slechu, ani vidu...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

434. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co neuvadne. (Eliška Krásnohorská)
  2. 10. V svět jsem vstoupil, doufaje, že dnové (Karel Hynek Mácha)
  3. Svadlé růže. (Adolf Heyduk)
  4. Lína. (Jan z Hvězdy)
  5. SNĚNÍ BÁSNICKÉ. (Karel Sabina)
  6. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Utěcha. (Jan z Hvězdy)
  8. Toužení. (Pavel Josef Šafařík)
  9. LXXXII. Ó mladosti, ó mladosti! (František Ladislav Čelakovský)
  10. PO SMRTI. (Irma Geisslová)