Mrakům.

Alois Škampa

V konejšivém nočním ruchu jako dlouhá řada duchů mraky táhnou nad světem, a v jich rysech cos mi dřímá, co mne vábí, bych plul s nima vlastních křídel rozletem. V mysli hudbou ozývá se píseň snivá o jich kráse – ale v prsou touží cit, bych směl jednou jako ony k hvězdám vznést se nad les vonný, luny bleskem zazářit! V měsíčném kdy zřím-li světle plout vás bílou růží zkvětlé po azurném blankytu – ó, vy zlaté, smavé mraky, mně vždy Stoupá slza v zraky nadšení a soucitu! Moje o vás hymna zvoní i když bouř vás nocí honí jak tlum plachých labutí stejně, jak kdy po vesmíru kolébáte jen se v míru bělostnou svou perutí! A kdybych tak zřít moh’ s výše jako vy, tak sladce, tiše zářným plyna blankytem – v ruchu hvězd a světa množství já bych pátral po tom božství lidstvu dálkou zakrytém!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

106. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Východ měsíce. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Večer. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. V ČERVÁNCÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NOC. (Antonín Klášterský)
  7. NOCI. (Antonín Klášterský)
  8. Stella lucida. (Xaver Dvořák)
  9. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Symfonie živlů. (Jaroslav Vrchlický)