Symfonie živlů.

Jaroslav Vrchlický

Jak z mraků měsíc já z propasti temna se nořím a se směju slunci vstříc, má duše stoupá z květů, vůně jemná, a z lesů šumu, řvaní lvic. Jak titán tryskám z jícnu hor a z temna a hvězdám házím rubíny své vstříc, v prs přírody má síla šlehá jemná, zrá hrozen, plane křídlo mšic. Mé peřeje se valí mořem z temna, jak padaly by s boha sněžných kštic, má v blescích hoří plocha přetajemná, on zhlíží tam svou líc. Já vztáhnu křídlo, houknu hromem z temna, se valím, ether, v dráhy vlasatic, dnes vichřice a zítra píseň jemná se přes violy vznášejíc. Vy vladaři! Jak vy já povstal z temna, cos z vaší síly plá mi v zrak a líc, jen slza má dí, bohu výtka jemná: Nic z ničeho jdu v nic!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

150. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Východ měsíce. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mrakům. (Alois Škampa)
  4. NOC. (Antonín Klášterský)
  5. Bdí láska Boží neobsáhlá! (Xaver Dvořák)
  6. Světlušce. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŽALOBA. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Stella lucida. (Xaver Dvořák)