V mlze.

Alois Škampa

Hruď plna dum, vzduch prosycen je chladem, a lesy v bílém stopeny jsou kouři. Jak těžký oblak nad mlčícím sadem u samé země hustá mha se chmouří. Šat vlhne v ní a dech ji v nitro vnímá, je plno kol jí, kam se ohlédnete: jak pod peřinou luh v ní tiše dřímá, a sami, i kdy vztyčíte se zpříma – až po pás do ní vehrouženi jdete! A v mračnu tom, jež líně kol se plaví, a pohyb tají vlastních vašich kroků – nic kouzlem svým váš obdiv nezastaví! Jen kaštan chvilkou zjeví se kdes oku jak obra stín – a jak se z mlhy noří, a vzdorně vznáší větvic nad ni metly: tak vyjímá se v bílém jejím moři s tím zbytkem listů, jež mu na nich hoří – jak černý lustr se zlatými světly...

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

98. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Spleen. (Jiří Karásek)
  2. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  3. Studna vyschlá, prázdná, vyčerpaná, ( H. Uden)
  4. PRESTO. (Karel Hugo Hilar)
  5. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  6. VEČER V KRKONOŠÍCH. (Antonín Klášterský)
  7. Deštivý večer. (Alfons Breska)
  8. ANGELUS (Otokar Březina)
  9. SMUTNÁ KRAJINA (Antonín Sova)
  10. TEMNO, ŠERO (Hermor Lilia)