Pavla.

Alois Škampa

Tvé spanilé a věrné oči hnědé tak hedvábný a měkký mají lesk, že jediný kam paprslek jich sjede – je vlídno hned a vešker mizí stesk! Tvé srdce vždy je dobré tak a vlídné a tolik chová citu pro lidi, ó, dojista že mnohý, kdo Tě shlídne, mi přízeň jeho s hněvem závidí! Leč já jsem rád, že v žití vřavu pestrou můj dobrý anděl dal mi Tebe sestrou a s pýchou zvu se bratr Tvůj i druh. A pravdivou si vážím Tebe cenou, neb vím – Ty nejsi všední jenom ženou, a než Tvá ženskosť – větší je Tvůj duch!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1285. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Můj andělíček. (Antonín Koukl)
  2. Buď mi blíž. (Adolf Heyduk)
  3. 3. Jítili mám světem nejšířejším? (Jan Kollár)
  4. Přátelství. (Bohumil Forman)
  5. XXIII. Odchod můj z Prahy. (Josef Hubert Tichý)
  6. VI. Tak nekonečně, drahá, nekonečně (Adolf Heyduk)
  7. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý (Jan Kollár)
  8. Naděje. (Jan z Hvězdy)
  9. LIDKA. (Václav Hanka)
  10. II. Drahý otče! (Herma Pilbauerová)