Můj andělíček.

Antonín Koukl

Každý má své drahé potěšení – děvče boubelaté, s květem v tváři, s vlasem přebohatým – k tomu srdce vzňaté. Každý svoji drahou milostenku do nebe vynáší, i kdyby snad shaslé oko měla – třeba krásou straší. Ale mne si Amor zamiloval, zvláště podaroval – měli byste mé milenky vidět oheň v oku, tváře oval. Má milenka vždycky čtveračiva, nespatřím ji smutnu, pravý anděl – jen že místo křídel na zádech má putnu.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

829. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. a Běla. (Šebestián Hněvkovský)
  2. Pavla. (Alois Škampa)
  3. Různých srdcí stejná přání. (Adolf Heyduk)
  4. MY NESMÍME BÝT DLOUHO ŠTASTNI! (Jaroslav Vrchlický)
  5. XXII.   POUSTEVNÍKOVI. (Richard Weiner)
  6. Tys poznala mé srdce. (František Chládek)
  7. Oči panny. (Václav Jaromír Picek)
  8. Přátelství. (Bohumil Forman)
  9. Citů nejkrásnější květy, (Emanuel Züngel)
  10. Nehezká. (Šebestián Hněvkovský)