báseň bez názvu

Alois Škampa

Málo píšu, básníkem jen sluju díky protekci a známostem – ale od srdce rád gratuluju líbezným a hodným bytostem! Sloky pro ně řinou se mi hravě rozmarným vždy tancem do pera, smíchu rolnička mi zvoní v hlavě a má plachost mizí veškera, že tak lehce, jako viju kytky, nová píseň se mi podaří, jestli jenom rýmův zlaté nitky hloupá náhoda v ní nezmaří... Často, často v samotě mé dumné světlé Musy k útěše dlí u mne, když však prchá jejich majestát – což mi zbývá, než jim lístek psát? 47

Kniha Venku a doma (1893)
Autor Alois Škampa