Slavnostní sbor.
Sbor mužův:
Hoj, synové krve české,
v pevný, svatý sestupujte kruh,
požehnání své nebeské,
jež odpíral, zas nám dává bůh;
svalen s hrobu našeho je kámen..kámen...
duch národa mrákotou byv mámen,
roveň orlu nad propastí vylétá:
„Zdrávas, Slávo!“ mocně volá do světa!
Sbor starcův:
O zpomeňte jasných duchů,
v plesu, bratři rozmilí,
již v oběti čistém ruchu
v skály život vštípili;
kosti jejich matka země třímá,
duch však jejich sílu věčnou jímá,
a jak otec dobrý k prsům se nám sklání:
otvírejte srdce, neseť požehnání!
51
Hymnus mužův a starcův:
Vstup, o lásko ducha bohatýrů,
v otevřené srdce národa,
rozpal sílu v něm a v blaho víru,
ať se žádné bouři nepodánepodá,
vstup, o lásko našich bohatýrů,
v drahé srdce svého národa!
Sbor konečný mužův a jinochův:
Vzhůru, zpěve, rozletni se vzhůru
po všech Slávy matky končinách,
z věrných prsou bratrského kůru
hlásej slávu v městech, v dědinách;
od Šumavy do Urálu,
ode Visly do Dunaje,
i v hor Černých skalné kraje
rozpni peruť ve zápalu:
jako hlahol bojů dávných,
jak hlas věstcův neúnavných
slávu hřímej Slávův slavných!