Jízda k milé.

Alois Vojtěch Šmilovský

Jízda k milé.
Hučí vítr po šírém poli, listí po hrudách poskakuje, jede mládec na vraném konikoni, takto na mysli přemyšluje: Kdybys, milá, ze zlata byla a měla srdce démantové, kdybys skryta přede mnou byla v jeskyni, v hoře, přehluboké: kopal dnem bych, kopal bych nocí, až bych já tebe dokopal se, a modráčků z očí tvých jasných a z úst jahůdek nasytil se. Kdybys, milá, byla ten měsíc, co nadenad mnou táhne v průvodu hvězd, z buků, jedlí řebřík bych stesal, pro tebe k nebi vzhůru bych šel; [89] modru nebe tebe bych odňal, v náručí snes tě domů za stůl, pod obrazy posadil bych tě a dal ti vínek z rozmarýny.

Kniha Básně (1874)
Autor Alois Vojtěch Šmilovský