Svadla krása, svadla láska.

Alois Vojtěch Šmilovský

Svadla krása, svadla láska.
Květe jabloň pokraj háje, jitro ji rosí, kol jabloně chodívá laň v úval k rákosí, do proudu se dlouho dívá, jak as krásná je, poskočí si a odbíhá zase do háje. 98 Což se chodí ta laň dívat v jasno pramenu? Zkoumá snad, zda zalíbí se svému jelenu? Ach! mé oko jak ji spatří, slze uroní... byl čas, kde jsem krásná byla jak květ jabloní; tenkrát milý vroucně líbal ruměn s tváří mých, a med lásky se rozlíval v ňadrech blažených. Smutné stíny přiletěly s chladem podzimním, krásy květ pomalu svadl a ta láska s ním.

Kniha Básně (1874)
Autor Alois Vojtěch Šmilovský