Všecko má své dobré časy.

Alois Vojtěch Šmilovský

Všecko má své dobré časy.
Všecko má své dobré časy i to boží polní kvítí, když sluníčko opřádá je paprsků svých jarní sítí; když u vejši skřivánkové o lásce si povídají, a křepelka s křepelákem na mezích se scházívají. I ta láska chce mít mladost jako jaro polní kvítí, jako laně háj dubový, jak potápka bujné sítí. 108 Zbudíli se v ňadru láska, když zmeškalo mládí dobu, vadne srdce, až uvadne, až se s kostmi složí v hrobu.

Kniha Básně (1874)
Autor Alois Vojtěch Šmilovský