SE STROMU PADÁ...

Viktor Dyk

SE STROMU PADÁ...
Svou měl jsem kdysi nenávist. Co bylo, bylo a už není. V mých očích nelze více číst než klid a nežli usmíření. Já měl jsem kdysi zlý svůj smích. Co bylo, bylo, přešlo dávno. Zbloudilý v mlhách severních jdu. Cítím. Trpím. Vše je správno. Se stromu padá tiše list a k jihu odlétají ptáci. Zlý úsměv, přešlou nenávist podzimní vítr dnes mi vrací. 20

Kniha Lehké a těžké kroky (1927)
Autor Viktor Dyk