POUT

Viktor Dyk

Pout byla skeptic a frivol(Na) s banálmi odrhovačkami(Na) Procházela mezi krámy(Na) v svátečních šatech mládež okolní(Na) Šprýmovala a hovořila(Na) Daleko bylo od na(Na) Srdce byla rozna(Na) Jen z marcinu srdce zbyla(Na) Točil se poblíž kolotoč(Na) vtíra muzika z hospody zněla(Na) Zašel jsem do kostela(Na) Nevím proč(Na) Prázdnotou zely lavice(Na) a zvuky z venčí vešly se mnou(Na) Vnikala dveřmi v prostoru temnou(Na) píšťal a hla směsice(Na) Směs chaotic z venčí zpívala(Na) života ma smutek malou radost(Na) požitku žádost(Na) Jedi žena v chrámu zbývala(Na) k chlad dlaž nachýlena(Na) v modravých šatech bez gracie(Na) Z těch žen jež život nehla jen bije(Na) Smut žena(Na) A oko prodlí(Na) u ženy nemla bez gracie(Na) s čas prošedimi vlasy(Na) Za koho zač se mod(Na) za koho zač se mod asi(Na) Za toho kte odešel v dálku(J4f) manžel či syn(J2m) Ten ble stín(J2m) by byla milost pro válku(J4f) Za ce život v bí li(J4m) za dny v bouři(J2f) Za noci kdy se oči nezamhouří(J5f) že smut příliš vily(J4m) Je cesta vratká(J2f) po kte noha kráčela(J4m) A tr ny příliš matka(J4f) kde žena příliš trla(J4m) Měl by tu kdo být(J3m) a nikdo tu ne(J2f) Odchod je každoden(J4f) že je se navrátit(J4m) nevím co v té že sté(J4f) jeho smutku neznám jména(J4f) Vidím jen že je zhrouce(J4f) Vidím jen jak je k dlaž nachýlena(J5f) Je li tu ku ku dej(J4m) nemilosrd osude(J4m) Je li tu úděs utiš jej(J4m) je li tu žal nebude(J4m) Osude vzals že dost(J4m) vzals mlá vab úsměvy(J4m) Jestliže chmurna budoucnost(J4m) se aspoň nezje(J4m) Ten žal ta bolest beze slov(J4m) chrám naplňuje setmě(J4m) Ta žena je jak vetchý krov(J4m) jenž padne tr bude li(J4m)