Lenka.

Karel Sudimír Šnajdr

Lenka. 19. září 1820.
V chládečku seděla, Věnce vila; Poupátko růžové Sama byla. Věnečky uvité Rozdávala, Pro sebe žádného Nenechala. 11 Aj! proč pak, děvčátko, Vše rozdáváš, Sobě pak žádného Nenecháváš? „Myslíte? – vonnější Předce schovám, Svému jej milému Dovychovám.“ „Ten věnec nemůž být Vážen dosti, Slujeť on věneček Nevinnosti. A která milému Ten k oltáři Přinese, ta se jen Dobře zdaří. 12 Neb, měj sy bohatství, Klenotů dost! Není předc žádného Nad nevinnost. Děvenku, která ten Jednou ztratí, Zlato ni stříbro již Nezbohatí!“ – 13

Kniha Okus v básnění českém 1 (1823)
Autor Karel Sudimír Šnajdr