Na děvčata.

Karel Sudimír Šnajdr

Na děvčata. Znělka. 24. července 1821.
Sedě pod stromem se v sluncy stkvěti Západním, když mile kyne skleňce, Propletat skrz vlasy z růží věnce, A o lásce píseň libou pěti: Ovšem, toť jsou, roztomilé děti! Blaženosti; však jen pro mládence; Starečkům již plynou velmi tence, Nemohou jim ničím již přispěti. Neb, ač skleňce s lyrou jim zůstává, Tak předc vy jim šelmy utíkáte, Důvěrnosti žádné k nim nemáte, An vás jejich šedá straší hlava. Y nu, tak se ke mně víc nemějte, Píseň ale mou jen poslouchejte! 68