Děvče a Poupě.

Karel Sudimír Šnajdr

Děvče a Poupě. 14. Září 1820.
Poupě krásné, poupě malé! Co zavíráš neustále Svých listečků růžových? Dej libému poledníčku, By je rozfoukal trošičku, Neb jest, věru, škoda jich! 68 Nech mne, děvče! lístky skrývat, Nech je tiše se zahřívat Na poledním slunýčku. Jak jich rozevřu jen jednou, Milé děvče! tak usvadnou Za dost malou chvílčičku. Vem sy příklad z mého květu, Nevěř podvodnému světu, Skrej též svůj panenský květ! Doma seď pobožně, tiše, Věz, že velký mudřec píše: „Růže – panna – svadnou hned!“ 69

Kniha Okus v básnění českém 2 (1830)
Autor Karel Sudimír Šnajdr