Opuštěný.
Opuštěný javor v stráni,
lístků málo na javoře,
ach, to smutné podívánípodívání,
kde tak mnohé vidět hoře.
Ptáčkové tu zazpívali,
přiletěli, – odletěli,
těžko, by nehnětly žaly,
myslet také na přátely.
Věterkové z dáli plynou,
k pozdravení ledabylo –
s nimi upomínky hynou,
mrtvo, co tak krásně žilo.
Slunce dávno pozapadlo,
nebes rosa lístky smáčí,
kde už žití pouvadlo,
aspoň slzy rosou pláčí.
163
Kořínek už podesíchá,
červík hlode stále, stále –
upokoj sese, duše lichá,
však to přijde nenadále.
164