DĚDOVY VRÁSKY.

Kdys při teploučkém krbu v rodné chatě(J5f) jež v starodávném záplatovém šatě(J5f) jak stařenka už přishrbená šedá(J5f) tam na podhoří s tíží čelo zvedá(J5f) já na klíně jsem dědu svému seděl(J5f) on se zálibou na kruh rodný hleděl(J5f) jenž při bzučivém kolovrátků šumu(J5f) se kolem kruhu v těsném stlačil tlumu(J5f) a jakby hlavy drahé sobě sčítal(J5f) z nás každého svým matným okem vítal(J5f) Tu na čelo mu padlo moje oko(J5f) kde vrásky vryty byly přehluboko(J5f) a v dětské snaze hravého vždy mládí(J5f) již ruka zbrázděné to čelo hladí(J5f) a slabým prstem vrásky setřít pílí(J5f) jež dlouhá léta ostrým hrotem ryly(J5f) Děd pousmál se sňal mou ruku s čela(J5f) jež údolí ta žalu srovnat chtěla(J5f) pak chvilku cosi ve své duši zvídal(J5f) a k nám se vnukům takto rozpovídal(J5f) Ty tváře vaše děti malé jasné(J5f) kdy v západě už moje slunce hasne(J5f) jak hvězdy jež se v nočním nebi třpytí(J5f) mně na života uschlé květy svítí(J5f) Vy hladká ještě líčka čela máte(J5f) kéž vrásek hrot je nikdy nerozmate(J5f) neb děti ne vždy v květný záhon tváří(J5f) zaryje brázdy klidné šedé stáří(J5f) v nichž zvadlých květů zlaté símě zraje(J5f) pro blaženější než ta země kraje(J5f) jsou vrásky často temné runy čteny(J5f) porostlé šedého jen stáří mechem(J5f) však hluboké a plné tajným vzdechem(J5f) jež osud vyryl chrám již na zbořený(J5f) jsou nade hrobem jako nápis němý(J5f) kde všecka naděj v černé hnije zemi(J5f) a tvář ta vráskovatá mrtvobledá(J5f) kronika jest to zpráchnivělá šedá(J5f) tajemných plná dějů temných věstí(J5f) z nichž všechno vyčteš jenom žádné štěstí(J5f) Chci děti z jedné také knihy bolu(J5f) již na čele mi hladkém kdysi vzňatém(J5f) můj život napsal přiostřeným dlátem(J5f) vám přečísť ňákou aspoň kapitolu(J5f) vy děti pozor na ty věsti dejte(J5f) a hluboko je ve svém srdci skrejte(J5f) Jak jezero jež jarní větřík hladí(J5f) skvělo se v rodné vísce moje mládí(J5f) Ta víska v sadě skryta ve květnatém(J5f) jak kamínek se v kroužku tají zlatém(J5f) mně v duši tane z dětenské mé doby(J5f) jak křížek spadlý mými nade hroby(J5f) Kolem ní háje sady role luhy(J5f) kvetoucí svoje rozstíraly duhy(J5f) z nichž ptactva zpěvy vonný zádech květů(J5f) na větrném ku vísce spěly letu(J5f) a dále stráně pahrbky a hory(J5f) jak bdělých strážců ostražité sbory(J5f) se mocným kruhem nad dědinou spjaly(J5f) a zlatým věncem na skráních vždy vzplály(J5f) když slunce k uvítání k rozloučení(J5f) se v červánkovém vzňalo ve plameni(J5f) Tam srdce moje ve mládeže družbě(J5f) jak kalich květu mušce křídlozlaté(J5f) paprskům slunce rose stříbrem vzňaté(J5f) se otvíralo každé citův tužbě(J5f) tu větrem rozletlo se po vůkolí(J5f) tam s kvítkem chudým zastesklo si v poli(J5f) tu v luhu kde se steré květy rděly(J5f) si kolem sebe ráj stvořilo celý(J5f) a pak li při potoka spělo šumu(J5f) s ním také šumnou spřádalo si dumu(J5f) i se skřivánkem zpěvném ve závodu(J5f) se v povětrnou neslo ve svobodu(J5f) vždy výš a výše toužíc ku nebesku(J5f) až v slunečním se pozlatilo lesku(J5f) a jak v mém ňadru srdce rozkvetalo(J5f) tak růžemi i moje líčko plálo(J5f) nižádný červík nehlod dvě ty růže(J5f) jež v srdci v tváři panenské jak drůže(J5f) pospolu pučely a spolu květly(J5f) Já rostl jako v boru jasan světlý(J5f) vždy přímý jasný s duší průzračivou(J5f) a s myslí jako jarní větřík tklivou(J5f) Mé čelo jasné klenulo se směle(J5f) jak nad ním nebe vzpjaté ohvězdělé(J5f) a jak tam nové hvězdy nové světy(J5f) vždy jasnějšími prorážejí vzněty(J5f) tak na mém čele povždy víc a více(J5f) ty ducha skryté prokmitaly svíce(J5f) a pak li někdy mráček přikryl sivý(J5f) ten duše světlé stánek průzračivý(J5f) tu starostlivá ruka dobré matky(J5f) jak vonný větřík jarní teplý hladký(J5f) mlhu ranní stírá z luhu květnatého(J6f) vždy shladila tu chmuru s čela mého(J5f) Rozlehlým matka sama vládla lánem(J5f) v tom dole květném hojně požehnaném(J5f) neb otec dávno v chladném dřímal hrobě(J5f) nechav jí starost slzy pusté vzdechy(J5f) ten smutný úděl vdovy bez útěchy(J5f) v kolébce mne pak osiřelé robě(J5f) Já proto otce nepoznal jsem ani(J5f) ni cítil ruky jeho požehnání(J5f) i oteckých slov setbu hojnou zlatou(J5f) jsem nevnímal svou duší ještě spjatou(J5f) Však za to máť jak hvězda večernice(J5f) jež v zapadajícím se slunci třpýtí(J5f) a na květ sírý leskem perly svítí(J5f) svou všechnu záři na mé vlila líce(J5f) tam v srdci jejím ňader ve zákrytu(J5f) jsem jasný pramen blahých našel citů(J5f) při němž tak sladce moje duše sněla(J5f) an nad ní matka s jasným okem bděla(J5f) Z úst jejích zpěvů nápěv staroslavný(J5f) zavzníval kolem nábožně a svatě(J5f) že jako v chrámu v naší bylo chatě(J5f) však ctěn tam ještě řád byl otcův dávný(J5f) na stěnách v koutku obrazy se skvěly(J5f) patronův země matky bolestivé(J5f) tam na kříž vbity Krista údy pněly(J5f) a pod ním světlo plálo věčně živé(J5f) pod chudým tímto chýže pod oltářem(J5f) stůl bílým krytý prostěradlem svítal(J5f) a příchozím by pozasedli vítal(J5f) tam bible svatá zbožným se žaltářem(J5f) vždy otevřeny byly k pobožnostem(J5f) tam sůl a chléb vždy posilnění skytal(J5f) kdykoliv přišli třeba cizím hostem(J5f) u dveří pak by pokropili čela(J5f) kropenka s vodou třikrálovou tkvěla(J5f) Jest hříchem děti že ta stará léta(J5f) ty řády otcův věky posvěcené(J5f) jsou zvyky jenom prázdné bezecenné(J5f) těm odrodilým synům toho světa(J5f) já cítím ještě v šedém nyní stáří(J5f) tu blahou jejich ve svém srdci záři(J5f) vždyť jako rosa v žhavý kalich květu(J5f) mně v srdce padal lesk těch zbožných vznětů(J5f) mně také vždycky rodná moje chatka(J5f) jak posvěcený chrámu stan se skvěla(J5f) v němž na modlitbách jako kněžka dlela(J5f) se srdcem otevřeným moje matka(J5f) Tak mládí mé se klidným chvělo ruchem(J5f) jak mladý strůmek teplým jarním vzduchem(J5f) tu tam se růžové již poupě rdělo(J5f) nad nímž se ptáče sladce rozepělo(J5f) Mně matka v chatě příroda zas v stráni(J5f) do duše mladé dvojí setbu sily(J5f) a v srdce mého nakypřelé pláni(J5f) již mnohé kvítko lásky vypěstily(J5f) však má i snaha půdu vzdělávala(J5f) by hojnou žatbu jednou světu dala(J5f) Tak duše má i rámě mohutnělo(J5f) a jako zvon mi v prsou srdce znělo(J5f) již na švarného vzrost jsem na mládence(J5f) vždy volný sviží jako křídlo ptence(J5f) svou duší zbožný srdcem jasný vřelý(J5f) že přede mnou se jako rajské brány(J5f) s tím blahým žitím svět otvíral celý(J5f) Já hotov byl už všecky srazit rány(J5f) jež na duši neb na mé přímé čelo(J5f) by rámě zloby zasaditi chtělo(J5f) Však byly rány cítím je až dosud(J5f) neb krutou válku vede někdy osud(J5f) Náš lán se bohatými vinul lady(J5f) tu role bujná tam zase luhy sady(J5f) se širokými rozstíraly pruhy(J5f) že kol mu nebyl roven statek druhý(J5f) my k tomu na svobodné žili půdě(J5f) a pot cedili na vlastní jen hrůdě(J5f) neb otec děd i řada předkův celá(J5f) svá pod robotou neskláněla čela(J5f) po sobě dědíc práva svobodníků(J5f) ne kruté jho nevolných robotníků(J5f) Já po nich také volnost převzal jasnou(J5f) v níž jediné to srdce ducha símě(J5f) v květnici tady rozvíjí se krásnou(J5f) a jasněji to čela plane týmě(J5f) Tak zmužněv vzal jsem s beder matky staré(J5f) v své ruce mladé bujnou krví jaré(J5f) jho vlády obtížné již hlavě bílé(J5f) bych křídla svá též vlastní zkusil v síle(J5f) Ne ruku jenom srdce rozum taky(J5f) ty kouzedlné duše lidské páky(J5f) pilnosti vřelé mocným proudem hnané(J5f) jsem k práci napnul matkou požehnané(J5f) Tak jará moje plná ohně snaha(J5f) za větším povždy spěla zdarem blaha(J5f) jak moře po květnatém širém dole(J5f) se zlatým klasem má vlnila role(J5f) a růžovým se stromy rděly plodem(J5f) tu v sadě šírém tam zas úzkým svodem(J5f) ve stájích ržali bujní mladí koně(J5f) a po trávnatém svěžích lučin honě(J5f) se stáda skotu ovcí kadeřavých(J5f) při hudbě proháněla zvonců hravých(J5f) a doma sypky podlahy a spíže(J5f) zlatého zrní sotva nesly tíže(J5f) Tam v kruhu čeledi a staré matky(J5f) jsem doma blahoslavil mír ten sladký(J5f) jenž nezkalený v jizbě zářil naší(J5f) jak nad zemí se jasné nebe vznáší(J5f) neb v pole zašel krásné na vycházky(J5f) a po pěšinkách bloudil v duši vzňatý(J5f) jež hedvábné jak lesknoucí se pásky(J5f) ten kment mých rolí protkávaly zlatý(J5f) Však časně mír ten krutý osud zkalil(J5f) a jako skála v mé se srdce svalil(J5f) My s panským dvorcem v polích sousedili(J5f) jej robotníků vzdělávaly řady(J5f) bič šlehal jim nad shrbenými zády(J5f) ač krvavé již poty s čela lily(J5f) Němčisko jakés bylo panství správcem(J5f) já nikdy s takým v lidském těle dravcem(J5f) jsem nepotkal se v celé žití době(J5f) a nevím dosud jak v té ve nádobě(J5f) jen tolik ďáblů mohlo skrýti peklo(J5f) že kam jen vkročil oko v slzách teklo(J5f) Bylť skřítek vyzáblý to holých lící(J5f) se sporou ježatou na hlavě kštící(J5f) na nožkách tenkých jako rákosina(J5f) seděla prsa zapadlá a úzká(J5f) a ústa jeho jako hádě kluzká(J5f) vždy jedovatá třísnila mu slina(J5f) a jak dvě slunce z mračen rudé krví(J5f) rděly se oči jeho z podobrví(J5f) To zvíře děti v lidském skryto těle(J5f) ty všecky vrásky na mém rylo čele(J5f) Až posud jasná moje byla skráně(J5f) však povždy už ji černá vráska stáhla(J5f) kdy na práci jsem panské viděl maně(J5f) an vycházka mne v naše pole táhla(J5f) jak bič nad hlavou robotníků šlehal(J5f) a na shrbené jejich záda lehal(J5f) Tu vždy jsem ve své kormoutil se duši(J5f) kdy nářky pláče vzdechy přitlumeny(J5f) a hluboké až z prsou rvané steny(J5f) tam s lánů panských v mé padaly uši(J5f) A byly děti starci tam v té strasti(J5f) i ženy ježto pod svým srdcem kryly(J5f) to blahé símě mateřiných slasti(J5f) a všicci v slzách svoje líce myli(J5f) Což divu také že má duše volná(J5f) nemohla snést ta bědování bolná(J5f) že tu tam slovo prohodil jsem perné(J5f) o nelidskosti zlobě ďábla černé(J5f) že zatínal jsem hněvem svoje pěstě(J5f) a ukazoval k lásce k práva cestě(J5f) vždyť ti tam trnovými pode věnci(J5f) mí bratři byli moji sourozenci(J5f) a mnohého z nich svazek krve sladký(J5f) mně k srdci poutal k srdci drahé matky(J5f) Však hluché bylo srdce pro ďáblovo(J5f) každičké moje přiostřené slovo(J5f) on vysmál mé se po lidskosti snaze(J5f) a robotníci spláceli ji draze(J5f) neb krutěji vždy ruka na ně sáhla(J5f) a víc a více jejich pouta stáhla(J5f) tu nemoh jsem té zloby křivdy snésti(J5f) a zaťatou jsem pohrozil jí pěstí(J5f) Jedenkráte opět práce za úkolem(J6f) jsem požehnaným ubíral se polem(J5f) nade mnou nebe ve záři se skvělo(J5f) zdaž tenkrát as tam boží oko tkvělo(J5f) Řad robotníků s čela pot si stíral(J5f) a opodál se správčík o hůl vzpíral(J5f) jak shledl mne už bičík v ruce zdvíhal(J5f) jenž jako hádě ve slunci se míhal(J5f) a sípavým se rozekřikl hlasem(J5f) by pílili a nemařili časem(J5f) ač každý z nich svou v práci tužil sílu(J5f) a napnutu měl v sobě každou žílu(J5f) Tu starec jeden na zem klesl mdlobou(J5f) a již tu správčík s holí byl i zlobou(J5f) on nohou kopal vetché starce údy(J5f) on kamenité na něj metal hrudy(J5f) jej bičem mrskal vlasy rval mu šedé(J5f) až krví zalily se tváře bledé(J5f) Jak lev jenž z dáli teplou krev byl zočil(J5f) jsem jedním skokem v místo vraždy skočil(J5f) a v mocné páže stiskl zvíře divé(J5f) a zatřás ním že málo bylo živé(J5f) snad bych je byl až k smrti zdrtil zcela(J5f) tak vztek a zlost mi žíly rozkypěla(J5f) kdyby jej robotníci nevytrhli(J5f) již k obraně se kata na mne vrhli(J5f) Byl ovšem čin to hoden lásky Krista(J5f) a já když z krvavého bral se místa(J5f) a volný v pokojné zas duši bádal(J5f) jim za něj v srdci němé díky skládal(J5f) neb v duši vstoup mi kletý obraz vraha(J5f) ač ruku mou tam lidská vedla snaha(J5f) Když pak jsem zrak svůj zpět obrátil zdáli(J5f) dvě rudé oči za mnou v hrozbě plály(J5f) a pěsť v povětří s knutou vymrštěnou(J5f) jež jako blesk se prokmitala vzduchem(J5f) mně zvěstovala svištícím už ruchem(J5f) že mračna se a v mračnech hromy ženou(J5f) Nedlouho na se dala čekat zloba(J5f) a s první ranou přišel posel Joba(J5f) dráb panský vrazil v tiché bydlo naše(J5f) jehožto prahy svobodné a klidné(J5f) nepřekročila v službě škodoslídné(J5f) nižádná dosud noha satanáše(J5f) Ty tváře děti vymřely už nyní(J5f) jež na panské se krmívali síni(J5f) před vrchností jak andělovo líce(J5f) skroušeně svatě jejich plály svíce(J5f) však k nižším li své obrátili čelo(J5f) hned ďábelským se ohněm pozardělo(J5f) a jako mračno bleskův dštilo hrůzu(J5f) na ubohou tu bídnou selskou lůzu(J5f) Tak i ten posel z ruky přejav pána(J5f) s andělskou tváří osudnou mně zprávu(J5f) teď v rudého se změnil na satana(J5f) a hromem na mou vysypal ji hlavu(J5f) že nejsem já prý žádným svobodníkem(J5f) že službou mám jít na panské hned lány(J5f) jak pergamen prý hlásí vyhledaný(J5f) tak stále v sluch mi vzteklým lehal křikem(J5f) Stál jsem tu před ním plný podivení(J5f) jakby mne hrůzné jakés jalo snění(J5f) a duše volná se mi pozachvěla(J5f) jak nad planinou lípa rozestřelá(J5f) když první vichr z mračna do ní vpadl(J5f) jíž v bouři potom celý věnec svadl(J5f) Však brzy z toho chvění se a ticha(J5f) svobody svatá vzbouřila se pýcha(J5f) když shledl jsem v tom duše vzňatém pýři(J5f) kam hrot ten zrádně vymrštěný míří(J5f) Já drábu volnou pohrozil jsem rukou(J5f) jež neschromena robotnickou mukou(J5f) by klidil se a nekazil mně vzduchu(J5f) svým dechem palným otrockého puchu(J5f) jinak že zkusí jak na křivém hřbetě(J5f) jenž panskému již uvyk karabáči(J5f) jak hafan řetězi jejž sebou vláčí(J5f) též selské pěstě pádná rána hněte(J5f) Dráb vztekem strachem rudé líce měnil(J5f) jak pes odtáhl avšak zuby cenil(J5f) Však lev jen první zahnal z hvozdu fenu(J5f) jež první na něj plivla zlosti pěnu(J5f) hafanů smyčka brzo dorazila(J5f) by bujnou jeho sílu ukrotila(J5f) Již zprávce s drábův ozbrojeným plukem(J5f) sem dorazil a dům oblehl hlukem(J5f) v své ruce zvedal papír šedožlutý(J5f) pergamen byl to drábem zpomenutý(J5f) v němž prý tak psáno že má práva stará(J5f) jsou jenom prázdná dechovitá pára(J5f) a jako mečem nad hlavou ním točil(J5f) Když svitku tu jsem větrem mávat zočil(J5f) tu v duši mněl jsem tam že již se zvedá(J5f) anděla smrti peruť sinobledá(J5f) Teď marná děti všechna byla slova(J5f) že pergamenu blána podvod chová(J5f) že rozhodne to teprv výrok soudu(J5f) zdaž poddanskou neb svobodnou mám hroudu(J5f) a marná byla vzpoura také všaká(J5f) rozdrtit silou jedového draka(J5f) Jak katani se drábi na mne vrhli(J5f) a k zemi moji volnou šíji strhli(J5f) Když potom v správce zaslechl jsem slovech(J5f) cos o mučírně knutě o okovech(J5f) jestliže panské služby nepodniknu(J5f) já vida že tu sotva vzdorem vzniknu(J5f) a větší bych ušetřil matce žaly(J5f) jíž oči slzami se zalévaly(J5f) a jež se nade mnou tu bledá chvěla(J5f) jak nad potokem vrba rozšumělá(J5f) to všecko vida vše to v duši váže(J5f) jsem bujné proto tenkrát skrotil páže(J5f) a odhodlal se pod jho lživodlužné(J5f) poslati kohos z čeledi své služné(J5f) mněl při sobě jsem čas že všecko zvrátí(J5f) a já že zase volným budu státi(J5f) Však jako ďábel jenž své ostré drápy(J5f) vždy hlouběji v to srdce lidské ztápí(J5f) rozesmál správčík sýpavým se chechtem(J5f) jak řetězů by zarachotil řechtem(J5f) a katanským pak hlasem ke mně pravil(J5f) bych na robotu svá jen záda spravil(J5f) neb na mou osobu že jenom spadá(J5f) ta služebnost jak pergamen prý žádá(J5f) a bych už déle nemařil mu chvíli(J5f) a k robotníkův přidružil se píli(J5f) Tu ještě jednou pýcha má se vzňala(J5f) a hrozivá již ruka ránu nesla(J5f) než přede mnou tu stará matka klesla(J5f) jíž v mokrém oku němá prosba tála(J5f) a jako větev podetnutá zvadlá(J5f) ta vymrštěná ruka dolů padla(J5f) Tak děti já jenž nad svých bratří vzlikem(J5f) jenž po panském se rozlehával poli(J5f) se útrpnými kormoutíval boly(J5f) sám nyní s nimi stal se robotníkem(J5f) Když poprvé má dosud volná bedra(J5f) za palčivého tam na pláni vedra(J5f) se sklonila pod nevolníka tíží(J5f) tu v čelo moje dosud hladké sviží(J5f) se brázdou šírou první vryla vráska(J5f) ta první srdce zacelená rána(J5f) v tom hrobě jejím volnost pochována(J5f) ta duše lidské nejsvětější částka(J5f) Hrobaři mnozí hroty rádla sterá(J5f) ji vykopali prvou ze sedmera(J5f) bič panský hole drábů sukovité(J5f) posměchy rouhání a řeči dravé lité(J6f) blesk očí žhavých tváře ústa křivá(J5f) zem tvrdá žárná žízeň zápalčivá(J5f) pot s čela řinoucí se skrvavený(J5f) pak kolem mne ty steré bratrů steny(J5f) a vše ta krutá robotění sužba(J5f) ba vlastní má i po svobodě tužba(J5f) i vědomé to nevolnosti zdání(J5f) vše to tu vrásku v moji rylo skráni(J5f) Tu zkusil jsem když osud tak se zvrátil(J5f) co s volností jsem všecko teprv ztratil(J5f) Dům můj mně hynul hynula i mladost(J5f) v mém oku všecka povyhasla radost(J5f) mé duše strůmek v srdci růže vadly(J5f) jak květy na něž mrazné větry padly(J5f) Jest člověk děti jemuž volnost zhasla(J5f) jak křoví s něhož bouře květy střásla(J5f) jen holé trní v němž chudičké ptáče(J5f) to srdce pusté žalnou písní pláče(J5f) jest jako bludné osiřelé robě(J5f) jemužto matka hnije v černém hrobě(J5f) je každý kopne i ten pes naň štěkne(J5f) když siré údy s prosbou k dveřím vlekne(J5f) a duše jeho poušť to vypražená(J5f) v níž žádné zřídlo žádný strůmek stinný(J5f) neskytá chodci pažit pohostinný(J5f) vždyť sama pláň ta po krůpěji stená(J5f) Však byla dosud jediná to rána(J5f) ač do srdce mi nejhlubšího vklána(J5f) Já mužně nesl všecky její metly(J5f) jež ze železných prutů zloby spletly(J5f) a neklesal pod robotnickou tíží(J5f) ni ducha sklonil k otrocké té níži(J5f) kde člověk v sobě zapomena sebe(J5f) a nad ním že se volné klene nebe(J5f) tu ruku líbá jež mu volné páže(J5f) dřív zmozolní a potom v pouta váže(J5f) Mělt v práci jsem už tělo utužilé(J5f) a bujná krev mi v každé hrála žíle(J5f) má bedra vzdorně každé břímě nesla(J5f) jaké i na ně panská zloba vrhla(J5f) má ruka nikdy v práci nepoklesla(J5f) a všechny pastě v něž ji vedli strhla(J5f) Když pak si duše moje pozasteskla(J5f) že s kvetoucí ji volné svedli cesty(J5f) v trnité temné nevolnosti klesty(J5f) kde vybledala všecka kvítí lesklá(J5f) tu na hory jsem zašel do vysoka(J5f) kde volně nebesa se rozstírala(J5f) kde volně se i muška nesla malá(J5f) a v božího se zhlížel záři oka(J5f) Tak posilněn tam ve zdravé přírodě(J5f) jsem vyvzdoroval každé duše škodě(J5f) To nepřítel můj ovšem těžko nesl(J5f) neb chtěl bych celý s duší tělem klesl(J5f) Jedenkrát opět jasnou dobou ranní(J5f) když skřivánkové v nebeské tam pláni(J5f) se rozpěli slavícím boha sborem(J5f) a písně zněly každým křovím borem(J5f) když slunce na zem svoje lilo zlato(J5f) a všude bylo jako v chrámě svato(J5f) já s duší zbožně vzňatou k tvůrci bohu(J5f) jsem k panským lánům svoji zvracel nohu(J5f) bych podstoupil an volnost plála všady(J5f) to jho na ďábla ustrojené rady(J5f) Když v poli jsem už k práci ruku zdvihl(J5f) tu správcův hlásek moje ucho stihl(J5f) úlisně syčel jako hádě z křoví(J5f) a já již duši na bol chystal nový(J5f) Že volný jsem tu správčík ke mně pravil(J5f) a slova svá jak trní v květy stavil(J5f) že špatně prý čet pergamenu slova(J5f) že jiný smysl písmo toto chová(J5f) bych spokojen se vrátil zase domů(J5f) Však brzy žluč přimísil medu tomu(J5f) a otrávil ní všecky žíly těla(J5f) že stál jsem tu jak socha zkamenělá(J5f) já že prý nejsem právním pánem statku(J5f) a na toho že robota jen spadá(J5f) on po právu že tedy na mne žádá(J5f) bych v službu panskou svoji poslal matku(J5f) ta že prý jenom lánu držitelkou(J5f) a s matky milující láskou velkou(J5f) to jho poddanské na svá stará záda(J5f) za syna svého že už přijme ráda(J5f) Jak dravec tygr s kořistí kdy jatou(J5f) již ve krvavých drápech drží spjatou(J5f) si před brlohou v temné hraje houšti(J5f) ji hladí líže na svobodu pouští(J5f) a když se volným jenom pohne hnutím(J5f) ji jediným pak sdrtí drápův tknutím(J5f) tak zvíře to si se srdcem mým hrálo(J5f) by z něho všechnu krev pak vytřebalo(J5f) Nadarmo byla slova moje vřelá(J5f) jež v prosbě tála pak zas kletbou hřměla(J5f) nadarmo slza na mém oku plála(J5f) jež jako kámen ze srdce se drala(J5f) porodem těžkým palné ve bolesti(J5f) a marné všecky obětavé věsti(J5f) že pracovat chci denní noční dobu(J5f) že všechna čeleď jež v mé službě stojí(J5f) se mnou též k práci svoje síly spojí(J5f) já nezkonejšil litou ďábla zlobu(J5f) Jak vysypat jsem na šedivou hlavu(J5f) měl matky staré krutou tuto zprávu(J5f) Já u drahých jsem doma nohou klesl(J5f) a křečovitě vetchou jeji ruku(J5f) k rozbouřenému srdce tiskl tluku(J5f) a nemoh vyřknout co jsem v duši nesl(J5f) Nadarmo máť se ptala jemně sladko(J5f) v mé udivena hledíc tváře bledé(J5f) bych řek co za boj to mé srdce vede(J5f) já neměl slov než drahá drahá matko(J5f) Nedlouho na mé vyzvídala duši(J5f) již povyk drábův v její padl uši(J5f) Vrazili v jizbu jako bouře v křoví(J5f) kde holubice tichá rozechvělá(J5f) nad mládětem svá křídla rozestřela(J5f) jež zalétlo sem supu krahujcovi(J5f) z jich hulákání řeči rouhající(J5f) ta zpráva krutá v jeji duši padla(J5f) že jako led tu její ruka schladla(J5f) již ve své já jsem tiskl ve chvějící(J5f) Co platno že jsem matku přikryl tělem(J5f) ji bránit chtěl až krve do prolití(J5f) vždyť četní byli katanové lití(J5f) a já jen jedním moh ji chránit čelem(J5f) Když z náruči mně vyrvali ji vzteklí(J5f) a jako obět k popravě ji vlekli(J5f) tu prázdnotou mi moje ňádra mřela(J5f) jak vytrhli by srdce mé mi z těla(J5f) Stál pustý jsem tu němý nevidomý(J5f) tak bolesti mé všecky smysly shnětly(J5f) že kdyby s mračen podle byly sletly(J5f) mnou nehnuly by rachotící hromy(J5f) Když pak jsem probral z mrakotných se bludů(J5f) a svou zas mysl v pustém našel trudu(J5f) tu škareděly na mne jizby stěny(J5f) jak chrám loupežnou rukou vykradený(J5f) Já dům opustil a s tím němým bolem(J5f) jsem potácel se luhem lesem polem(J5f) a nikde neměl poklidu ni stání(J5f) až maně na panskou jsem zašel pláni(J5f) Ten pohled děti co teď v duši vtrhl(J5f) trojhranný šíp mně v pusté srdce vrhl(J5f) tam matka ve zardělém drábův kole(J5f) jenž tísnil staré vetché její údy(J5f) jak řetěz jedovatou rezí rudý(J5f) svým potem panské napájela pole(J5f) nad hlavou její hole biče vládly(J5f) jež každou chvíli na bedra jí padly(J5f) Jak třtina jež se vírným větrem klátí(J5f) se potácela v spjatém drábův kruhu(J5f) nemělit také pacholštějších sluhů(J5f) ti nejkrutější nikdy v světě kati(J5f) po tvářích šedé se jí vlasy stlaly(J5f) a s nich i pot i slzy utíraly(J5f) To všecko děti vidět bylo synu(J5f) jenž nemoh pomstit sužbu mateřinu(J5f) neb podál správčík s tlupou bránil jinou(J5f) bych nemoh vniknout na ta místa muky(J5f) a z hrozivé bič napřahoval ruky(J5f) jak zdáli už mou tváří shledl sinou(J5f) Nedlouho ovšem matka nesla stará(J5f) to břímě na zemdlených beder boku(J5f) vždyť těžka byla robotná ta kára(J5f) a sedmdesát tížilo ji roků(J5f) jak hvězda bledá jež mé na obloze(J5f) se jediná mi stkvěla z černých mraků(J5f) se naposled již mému kmitla zraku(J5f) a ke katanské drábův padla noze(J5f) Tu bleskem pad jsem na tu kletou na zem(J5f) jež dřív můj pot teď krev zas matky ssála(J5f) a an již knuta nad ní větrem plála(J5f) já kruh ten drábův jedním rozmet rázem(J5f) Jim mrtvá matky tvář i má též síla(J5f) jež z celého mi těla ohněm plála(J5f) tu zotročilou duši zahrozila(J5f) že láje ta jak hromem sklata stála(J5f) V své náruči jsem matku ukryl drahou(J5f) pak na bedra ji vložil domů pílil(J5f) bych synovské jí péče všakou snahou(J5f) ten pramen života zas v srdce vylil(J5f) však když jsem doma na lůžko ji kladl(J5f) již na věky jí věnec žití svadl(J5f) Ten hrobař děti jenž ryl hrob ten tmavý(J5f) v němž s matkou též jsem jeji pohřbil lásku(J5f) vy víte že to tygr byl ten dravý(J5f) tu druhou na čele mi zaryl vrásku(J5f) až k duši mně ta brázda její sáhla(J5f) div že ji také k soudu nepotáhla(J5f) a v žalobném tom mrtvém jejím dolu(J5f) se vyprýštil mně pramen stálých bolů(J5f) Když do hrobu jsem mrtvou složil matku(J5f) a s pustým srdcem boly rozechvěný(J5f) v tu rodnou vkročil osiřelou chatku(J5f) tu se mnou plakaly ty pusté stěny(J5f) kde v nábožném dřív zpěvu zbožné matky(J5f) nade mnou ráj se klenul svatý sladký(J5f) a její oči v záři teplé jemné(J5f) nad hlavou mojí jako hvězdy plály(J5f) teď trudu tmy se rozestřely temné(J5f) a ze všech koutů v siré srdce vály(J5f) Já před obrazy jež tam v koutku tkvěly(J5f) jsem na kolena sklesl zbolestnělý(J5f) tam obraz Krista s rozepjatou rukou(J5f) a s ranou skrvavělou ve svém boku(J5f) ve slzách tonoucímu hlásal oku(J5f) že větší než já za svět trpěl mukou(J5f) tu tvář bolestná s láskou v muce vzňatou(J5f) mně první balsám v srdce ránu lila(J5f) Tu na bibli mé oko padlo svatou(J5f) jež na stole přede mnou rozložila(J5f) svých písem božských věštbu pravdozlatou(J5f) Tu knihu děti zbožnou duší čtěte(J5f) v ní v sužbách života mír naleznete(J5f) Jest nebeská to růže stolistnatá(J5f) z níž každičkým k vám lístkem vůně věje(J5f) tak líbezná a rajským dechem vzňatá(J5f) že vánkem tím až k nebi srdce spěje(J5f) jest schránka perlí to a drahokamů(J5f) jež každému své zlaté skytá záře(J5f) ze světa pudíc bludná světla klamu(J5f) a temné jeho oslňujíc tmáře(J5f) jest sad to v zemské přesazený kraje(J5f) kde ovoce poznání zlaté zraje(J5f) v němž duše lidská jak to ptáče zpěvné(J5f) se v stínu skreje zlobě supa hněvné(J5f) V té knize děti pro boly jsem svoje(J5f) též utěšení našel třikrát troje(J5f) Bylat pak kniha z níž ta písem světla(J5f) mně v chmurnou duši božskou lila záři(J5f) rodinný poklad vysokého stáří(J5f) v ní řada předkův mých už dávno četla(J5f) v níž také prst mé ukazoval matky(J5f) když neděle neb boží přišly svátky(J5f) a ona an ji staroba již shnětla(J5f) spíš prstem tím než slabým zrakem četla(J5f) na dskách pak jejích uvnitř v předu zadu(J5f) předkové písmem starodávným vpsali(J5f) kroniky rodné štěstí nebo žaly(J5f) a potomkův svých rodokmennou řadu(J5f) Tam ruka otce mé též vpsala jmeno(J5f) kdy svět jsem spatřil k němu připojeno(J5f) pak kmotrem kdo i v chrám mě provodili(J5f) když vody křestné hřích mi s čela myly(J5f) jediná slova jimiž mluvil ke mně(J5f) a ty i hlasy zněly hluše temně(J5f) Já třesoucí se k nim teď připsal rukou(J5f) tu matky smrt i s krutou její mukou(J5f) K té knize děti když jsem z panské služby(J5f) neb na má bedra hodili ji zase(J5f) se domů vracel v pozdním večer čase(J5f) vše duše svojí obracel jsem tužby(J5f) Nade mnou často hluboké již noci(J5f) se tichým váním křídlo rozestřelo(J5f) než při kahánku tajnou vzňato mocí(J5f) mé oko stále v svaté bibli tkvělo(J5f) z obrazův jejích průpovědí svatých(J5f) z nichž jasnější vždy v duši vtékal pramen(J5f) já klasy vybíral jsem zrnek zlatých(J5f) a září jejich srdce nítil plamen(J5f) Tak velké lásky ve zánětu vřelém(J5f) své konejšeje trudné duše boly(J5f) vždy hlouběj v ty jsem stoupal zlaté doly(J5f) až slovo ve mně učiněno tělem(J5f) kalicha náplň do mne krve živé(J5f) vylita při oběti zápalčivé(J5f) Když nepřítel můj nové rány vrhal(J5f) a ďábelskou se na mne sápal zlostí(J5f) tu průpovědí svatých výmluvností(J5f) jsem roztažené jeho sítě mrhal(J5f) i bratry v žalu v poddanské té psotě(J5f) an mnohý z nich už všechnu víru ztrácel(J5f) jsem poučením k bibli svaté vracel(J5f) by pevně mohli v stejné státi zlotě(J5f) To v boží svátky aneb v svatvečery(J5f) kdy nebe skrylo v plášť se hvězdošerý(J5f) jsem do svého je domu k přástkám zvával(J5f) a v kruhu jejich z bible předčítával(J5f) Tak otvíral jsem bratřím srdce bránu(J5f) a v zachmuřeném pustém jeho stanu(J5f) vždy větší záři pravdy nítil zlaté(J5f) až zplála tam jak v chrámě světlo svaté(J5f) z nich každý potom na stůl rodné chaty(J5f) si vložil bible boží zákon svatý(J5f) Vždy dál se šířil kruh mých posluchačů(J5f) až dědina se shromáždila celá(J5f) vždyť všici tonuli v tom proudu pláčů(J5f) a nade všemi ruka s knutou tkvěla(J5f) Tu zbožné své jsme zařídili schůzky(J5f) když nestačoval jizby kruh již úzký(J5f) buď na pláni neb stromem pod košatým(J5f) kde v boží záři nebeského oka(J5f) jež na nás jasně zřelo s převysoka(J5f) jsme hádáním se povzbouzeli svatým(J5f) Však nedlouho tam v kruh ten nábožnosti(J5f) z nás každý s duší rozechvělou kráčel(J5f) již krahujec se nad ním plný zlosti(J5f) vždy níž a níže černým křídlem stáčel(J5f) by kuřátka rozehnal zarputilý(J5f) jež pod křídlo se matky shromáždily(J5f) Dráb zámecký od chaty k chatě lítal(J5f) a dědinu krkavčím bouřil hlasem(J5f) by každý s biblí v níž tak zbožně čítal(J5f) se v dvůr tam panský krátkým našel časem(J5f) Když přišli jsme tam každý s biblí v ruce(J5f) já k nové chystal svoje srdce muce(J5f) K nám správce vyšel za ním pak kněz jaký(J5f) to děti měl být sluha Páně taky(J5f) já myslel spíš že posel jest to pekla(J5f) než Kristovy že učitel to víry(J5f) od krku černá kutna s ním se vlekla(J5f) a na hlavě mu seděl klobouk šírý(J5f) z pod něhož oči jako hadi plály(J5f) rty zamknuté myšlenek ostrým klíčem(J5f) se chvěly jenom tajných vášní chtíčem(J5f) mně kněz ten zjevil se jak obraz skály(J5f) jež z černých hvozdů ledné zvedá líce(J5f) nad jejíž hlavou černé mračno vstalo(J5f) jež každou chvílí na zem vysypalo(J5f) klikatých blesků hromotajné svíce(J5f) Tu správčík vzkřikl hlasem zloby známé(J5f) že zbožný otec řádu Ježíšova(J5f) sem přišel aby písem zkoušel slova(J5f) že kacířstvím prý všici zapácháme(J5f) majíce mezi sebou antikrista(J5f) jenž muka pekelná již všechněm chystá(J5f) on proto o všech spásu ve starosti(J5f) sem muže pozval zbožné učenosti(J5f) my jemu že své bible předložíme(J5f) a co se stane o všem brzy zvíme(J5f) Opodál však již strmé při hranici(J5f) pacholek stanul s pochodňovou svící(J5f) Tu bible z rukou kněz nám mračný trhal(J5f) a aniž dlouho zkoušel písma svatá(J5f) na jednu hromadu je všecky vrhal(J5f) co kacířství semena praproklatá(J5f) tvář bledá se mu rudým bleskem rděla(J5f) a v požáru tom hněvu vášní vzteku(J5f) před duší mou již plna lásky vděku(J5f) tu bílá písem holubice mřela(J5f) Pak drábu vztekle kynul při hranici(J5f) by roznítil už smolnou její svíci(J5f) a v hrůzném kletby na nás zlořečení(J5f) pekelných pohroziv nám ohňův mukou(J5f) jak katan vzdornou vykasanou rukou(J5f) tu písma svatá metal do plameni(J5f) mně zdálo se že ruka jeho kletá(J5f) tu sama Krista v žhavý oheň metá(J5f) pak i ten popel po hranici zbylý(J5f) do čtyrech světa koutů rozhazoval(J5f) i zem tu ruce kančím rypem zryly(J5f) a při tom slova jako dýky koval(J5f) Ten plamen děti ostrými jenž meči(J5f) ku nebi trčil on to nebe taky(J5f) svou ostrožhavou zakrvavěl sečí(J5f) pak smrdutými zatemnil je mraky(J5f) on palčivým též hrotem v moje čelo(J5f) jež božím hněvem se tu pozardělo(J5f) tu třetí vrásku v to mé čelo vpálil(J5f) že bolestným se pláčem zrak můj zalil(J5f) Tím svodem jejím novou cestu kříže(J5f) na bedrách nesa těžké dřeva tíže(J5f) podruhé Kristus v mé jenž duši vzňaté(J5f) si tichý stánek lásky rozbil svaté(J5f) na Kalvarii katy veden kráčel(J5f) a krvavým své kroky potem smáčel(J5f) Tak nepřítel i té mne těchy zbavil(J5f) a v místo květnatého lásky sadu(J5f) kde s bratřími jsem brával ducha radu(J5f) teď prázdné pouště holou skálu stavil(J5f) neb hněvným slovem kněz nám potom kázal(J5f) a pekla poutem duše naše vázal(J5f) by nechali jsme kletých písem čtení(J5f) sic že nás pravé bude učit víře(J5f) jak na vzdorné prý sluší na kacíře(J5f) pekelných hranic rudém ve plameni(J5f) pak o prašivých ovcích cosi dodal(J5f) a jako satan duše naše bodal(J5f) Po nové této nepřítele zlobě(J5f) jsem na matky šel ulehčit si hrobě(J5f) Nevelká hora nad dědinou stála(J5f) kaplička bílá nad ní plápolala(J5f) jak anděl by tam na modlitbě klekl(J5f) jenž labutím se křídlem s nebes smekl(J5f) tam hluboko u paty bílé skály(J5f) na poli smrti matku pochovali(J5f) Když k hřbitovní už docházel jsem bráně(J5f) bolestné jakés zvuky v ucho padly(J5f) a v duši mou tak zbožnou hudbu kladly(J5f) že hlavu svoji obnažil jsem maně(J5f) z třesoucí starce na houslích se ruky(J5f) ty bolestné mi zavznívaly zvuky(J5f) On na skále tam pod níž matky oudy(J5f) tísnily černé země tvrdé hroudy(J5f) a s žalobou své hudby bolestnící(J5f) s tou hlavou nahou s tváří v nebi tkvící(J5f) mně zjevil se když na něj padly zraky(J5f) jak žalmista neb boží prorok jaký(J5f) Bylt šumař to v té stáří ve šedině(J5f) mně dávno známý i vší po dědině(J5f) však odkud byl a jaký jeho osud(J5f) z nás nikdo na něm nevyzvěděl dosud(J5f) vždy jako s nebe spadl s hudbou svojí(J5f) pak pod lípu jež v prostřed vsi tam stojí(J5f) si mlčenlivý zased hrál a zpíval(J5f) a také kouzlo v písně svoje vlíval(J5f) že na ním lípa ta se rozšuměla(J5f) a dědina sem slouchat zašla celá(J5f) On s žádným nesdělil se slovem ani(J5f) však s každým srdcem mluvil písní svojí(J5f) jen pokaždé vždy tiše s matkou mojí(J5f) se v tajné zahloubával povídání(J5f) Ta lípa děti starcovy též dumy(J5f) v zpomínkách ještě nad hlavou mi šumí(J5f) Tam mládež vesská v jarní podvečery(J5f) když šumař přišel a s ním písně stery(J5f) se kolem starce shlukla jasná skvělá(J5f) jak hvězdic družina ta světlohravá(J5f) jež kolem měsíce tam rozestřela(J5f) na paprscích svá křídla třepetavá(J5f) Tu děvy mladé švarné družka s druží(J5f) kol starce věnec krásných svily růží(J5f) a za nimi zas mládci pestrým kruhem(J5f) se rozstoupili druh za jarým druhem(J5f) a všude z ňader mladé srdce bilo(J5f) zde tajně plálo tam zas ještě snilo(J5f) tu na tváři se chvělo svěžím retu(J5f) jak ku prvnímu ptáče ku povzletu(J5f) se třepetá na snítce růžných květů(J5f) Však mnohá z nich když píseň starce vzešla(J5f) se v jejím hlase tajně spolu sešla(J5f) jak v paprscích slunce v teplém máji(J4f) se motýlové s květy scházívají(J5f) a mnohé teprv v jeho vzešlo písni(J5f) učíc se toužit sladkou lásky tísní(J5f) a jiné opět v sirobě jež lkalo(J5f) se s bolem tajným k němu utíkalo(J5f) a v starce písni aspoň těchu našlo(J5f) kdy s láskou jemu všechno blaho zašlo(J5f) Což divu že ta srdce mladá(J4f) vždy zpěvu jeho naslouchala ráda(J5f) když v srdce padal každičký zvuk jeho(J5f) jak rosa v kalich květu žíznivého(J5f) a jaký div že starcovy pak zpěvy(J5f) roznesli krajem mládci švarné děvy(J5f) že ptáčkové je v hájích štěbetali(J5f) že opuštěné komůrky je lkaly(J5f) že i ten potok jenž se luhem kroužil(J5f) je pomněnkám svým stále zpíval toužil(J5f) v mém se srdci ohlas jejich zdvíhá(J5f) v němž víska družní bratři drahá matka(J5f) i rodinná ta klidná tichá chatka(J5f) se dětským sněním nad mou duší míhá(J5f) Když tenkrát s žalmy nade hrobem matky(J5f) mně muž ten zjevil se už stářím vrátký(J5f) tu cos mne táhlo k této hlavě šedé(J5f) a taký cit vzplál v hloubi srdce mého(J5f) jak sirému se děcku v světě vede(J5f) když maně našlo otce ztraceného(J5f) Já s láskou vřelou starci v náruč klesl(J5f) a děkoval mu za tu tryznu žalnou(J5f) již na pustý hrob matce mojí vnesl(J5f) ozářiv mysle studánku mi kalnou(J5f) pak prosil jsem jej slovem řeči vřelé(J5f) by v dům můj zašel byl mi za přítele(J5f) a tam již nažvdy podle srdce mého(J5f) jak shrblé křoví slavíčí však hudby(J5f) se podle dubu sází skáceného(J5f) té očekával bledé smrti sudby(J5f) On hlavou kývl k prsoum housle sklonil(J5f) ty vetché ňádra věrné sobě ženy(J5f) jimž oběma však v srdcích ještě zvonil(J5f) sladkého zpěvu souzvuk vytříbený(J5f) pak se mnou zašel do mé temné chaty(J5f) a s ním té zpěvné struny paprsk zlatý(J5f) Se stolu tam skad bible čtěny dříve(J5f) hlásaly ke mně věštbu lásky živé(J5f) teď houslí struna zpěvná třpytila mi(J5f) mně z duše pudíc temné noci klamy(J5f) Neb když jsem podvečerem z panských lanů(J5f) kde kacířství jsem svého pro pohanu(J5f) pracovat musel vyrván z bratří kruhu(J5f) sám pod dohlídkou katanových sluhů(J5f) bych neotrávil ďábelství je slovy(J5f) pod rodné chýže navracel se krovy(J5f) se srdcem pustým jako poušť je skalná(J5f) tu starec housle v svadlou brával ruku(J5f) a hudbou čarnou nebeského zvuku(J5f) mně mír vyléval v prsa moje žalná(J5f) Tu do hluboké často pozdní noci(J5f) jež v duši mé též černým vládla stínem(J5f) já nad starcovým nakloněný klínem(J5f) jsem houslí jeho oddával se moci(J5f) vždyť struny jejich ze srdce mi braly(J5f) mé svadlé tužby i mé všecky žaly(J5f) a k duši mé tak hovořily jemně(J5f) jak když se matka hlavu skloníc ke mně(J5f) svou zbožnou písní v jizbě rozepěla(J5f) že nad námi se chata chvěla celá(J5f) Nejednou však se pod starcovou rukou(J5f) ty housle žalnou rozplakaly mukou(J5f) tu ze strun jejich temné vály věsti(J5f) jak v zápase když zvučné meče chřestí(J5f) když k poslednímu lid soužený boji(J5f) napíná blednoucí už ruku svoji(J5f) tu bolné rány křečovité žaly(J5f) se z prsou rozechvělých houslí draly(J5f) hned řetězovým rachotily poutem(J5f) jak když se vězeň černým svíjí koutem(J5f) neb výkřikem se hrůzy rozhlučely(J5f) v němž vzdechy v smrti zápasící mřely(J5f) jak když se v lidstvu hrůzou jaté davy(J5f) od špalku kata šedé válí hlavy(J5f) tu temnou zas se rozplakaly věstí(J5f) jak půlnoční když vítr zašelestí(J5f) v tu bílou horu kostí lebek hnátů(J5f) jež pod meči se nakupila katů(J5f) Když v také starec duši shroužil žaly(J5f) vždy těmi zvuky končil píseň svoji(J5f) jež nad hrobem tam poprv matky mojí(J5f) mně v srdce padly s bílé nad ní skály(J5f) Tu rozechvěl se bolným povždy chvěním(J5f) mně v náruč klesna bledý vysílený(J5f) a z rukou pustil nástroj rozzvučený(J5f) jenž s temným padl k zemi rachocením(J5f) Tak duše má se k starci připoutala(J5f) jak němé srdce k stříbrnému zvonu(J5f) když ona v bolestech se rozhoupala(J5f) i zvon ten zalkal ve žalobném stonu(J5f) já zvykl houslím zvykl hudbě jeho(J5f) jak křoví sladké písni ptáčka svého(J5f) jen zimné vzdechy svadlým křovím vály(J5f) když zvuky houslí kolem umlkaly(J5f) Však skalena mi i studánka tato(J5f) jež ze struny mně vyprýštila zlaté(J5f) kamení do ní naházeli bláto(J5f) že navždy zašlo zřídlo její svaté(J5f) Zalkala sledně zpěvná nad ní vila(J5f) jež v její vodě svoje líce myla(J5f) Nepřítel starý zase v chatu padl(J5f) v níž blahý souzvuk zlaté struny vládl(J5f) jak mrak se sřítil jenž nad hájem zpěvným(J5f) své bouře zarachotil hromem hněvným(J5f) pak mrazivou naň shrotiv ledovici(J5f) v něm každé ztlumil ptáče šveholící(J5f) Správčisko s dráby s děsnými zas křiky(J5f) do jizby vrazil na mou sype hlavu(J5f) že toulavé prý skrývám poběhlíky(J5f) a soudnímu že vymýkám je právu(J5f) pak o tuláku starém o taškáři(J5f) cos s krvavělou ještě hlučel tváří(J5f) a na starce jenž housle držel v ruce(J5f) se jako katan vrhl s dráby všemi(J5f) a tak ním motal rval a trhal prudce(J5f) že z ruky jemu housle padly k zemi(J5f) je správce urval vztekem zapálený(J5f) a ďábelským je rouhajícím chechtem(J5f) na pudu mrštil klidné jizby stěny(J5f) rozstřískly housle hrobovým se řechtem(J5f) a na zem padly s hrůzným žalováním(J5f) jak rakev by se černá rozpraskala(J5f) z níž bledá kletba s dutým hrobů lkáním(J5f) jak mrtvol vybouřený v spánku vstala(J5f) tím sledním struny trhlé hrůznozvukem(J5f) Zachvěl se správce avšak drábi s hlukem(J5f) již spoutaného starce dveřmi vlekli(J5f) že po tvářích mu proudy krve tekly(J5f) Když od srdce mi starce toho rvali(J5f) i písně ty jež se mnou v žalech lkaly(J5f) tu černočernou života mi črtou(J5f) ač jinošství mi ještě věnec živý(J5f) ty zpustošené skrání vroubil nivy(J5f) na čelo vryli ku třem vráskům čtvrtou(J5f) V ní zapadl jak v skalní rozsedlině(J5f) se jasný pramen v černém ztrácí stíně(J5f) a v temném kdesi země koutu hasne(J5f) ten zlatoskvoucí paprsk struny hlasné(J5f) Tak opět spustly srdce mého síně(J5f) a prázdnota se rozestřela kolem(J5f) já se čtverým už v duši žravým bolem(J5f) jsem zůstal sám v tom čtverých hrobův stíně(J5f) Dům můj se kácel hynul řád v něm všaký(J5f) a na něm počal červ už hlodat zmaru(J5f) neb umdlévaly v strastech všecky páky(J5f) jež zlatou skříni pozvedaly zdaru(J5f) neladu spousta po chatě se kladla(J5f) a chata jako vdova pláčem vadla(J5f) Nebylo strůmku nízkého ni keře(J5f) nebylo duše k sdílné ku důvěře(J5f) Tu jednou aspoň přesadit jsem růži(J5f) chtěl v květnici si škůdně spustošenou(J5f) já na života cestu mnohostennou(J5f) chtěl vyhledat si drahou srdci druži(J5f) by se mnou stála ve slastech i zlobě(J5f) Jest žena děti každičkému domu(J5f) jak dobrá víla větnatému stromu(J5f) kde nesídlí tu každá snítka vadne(J5f) až bez ovoce celý strůmek schřadne(J5f) a ruka ženy v rodném chýže středu(J5f) vždy řádající jako včelka činná(J5f) ratolest jesti listnatá a stinná(J5f) s níž květy prší sladkého kol medu(J5f) a náruč ženy pro hlavu jest muži(J5f) jež obražena života jest bouří(J5f) poduška květem obložená růží(J5f) kde starost na čas oka pozamhouří(J5f) jest žena sladkou ve žalobách pělkou(J5f) s větvicí v ústech bílou holubicí(J5f) jest berlou muži zlatou vzpírající(J5f) i oteckých mu slastí roditelkou(J5f) Já proto nyní s těžkým v duši bolem(J5f) tu berlu zlatou vyhledával kolem(J5f) a brzy našel chudém po okolí(J5f) jsem dívku jasnou jako kvítek v poli(J5f) Obžínky přišly svátek zlatých klasů(J5f) kde rolníku se oko září v jasu(J5f) kde mozolnou on těžkou zmožen prací(J5f) se s požitkem svých rolí domů vrací(J5f) to řídký svátek za tak mnohé trudy(J5f) a radostmi a plesem přec tak chudý(J5f) Mně ovšem tenkrát spjatou srdce bránu(J5f) otevřel zlatým klíčem lásky prvé(J5f) a v bledé líce jasné nalil krve(J5f) když spatřil jsem tu skromnou v kráse pannu(J5f) Družicí byla při obžínek plesu(J5f) když průvod bral se s polí ověnčený(J5f) a ač teď stářím duch můj zakalený(J5f) ten obraz živý přece v duši nesu(J5f) Na voze obtěžkaném plodem rolí(J5f) na lesknoucím se klasův na vrcholi(J5f) ve záři slunce mému vzplála zraku(J5f) jak anděl jasný zlatém na oblaku(J5f) Na hlavě její věnec zářil klasů(J5f) z pod něhož jako paprsky dva skvoucí(J5f) na prsa bílá pod růží se dmoucí(J5f) vrkoče žlutých splývaly jí vlasů(J5f) Na polo studem na polo v záři(J4f) dvě růže se jí v jasné rděly tváři(J5f) a ústa svěží nevinou se smála(J5f) jak malina jež v ranní rose vzplála(J5f) kytice z klasův v bílé ruce tkvěla(J5f) a jako zlatá lilie se skvěla(J5f) Ta dívka děti jasnou očí vlahou(J5f) jež jak dvě studánky se v růžích skvěly(J5f) se tváří svojí dětenskou a blahou(J5f) mně v srdce mého palouk zatemnělý(J5f) jinošské tužby pramen vlila zlatý(J5f) a cit zbudila dosud spánkem spjatý(J5f) Tu uzavřel jsem tiše v duši svojí(J5f) by ozářila také chatu rodnou(J5f) když srdce nám se v sdílné lásce shodnou(J5f) že ruka má se s její rukou spojí(J5f) Jí matkou chudičká jen vdova byla(J5f) však bohaté jí srdce věnem dala(J5f) a do duše jí perlí nasypala(J5f) že srdce by i králi naplnila(J5f) Když se svatem do chudé chatky síně(J5f) jsem s uzardělou poprv vkročil tváří(J5f) já zakrýt musel oko před tou září(J5f) v matčině dívky hlava dlela v klíně(J5f) s níž vlasů prameny se rozsypaly(J5f) a zlatými se k zemi vlníc proudy(J5f) mně kulaté zakryly dívky oudy(J5f) že v jedné záři chaty stěny plály(J5f) Jí stará matka rukou vráskovatou(J5f) hladila s úsměvem tu hlavu zlatou(J5f) a dívka skryta v zlatém vlasův stíně(J5f) nevidouc práh že přestoupli jsme síně(J5f) v té skrýši skvoucí hrdličkou se smála(J5f) a na matku jak dítě kukukala(J5f) Když starosvat tím mravem starodávným(J5f) mou prosbu co mládence poctivého(J5f) a jinak ženicha tu přítomného(J5f) přednášel řečí dlouhou hlasem slavným(J5f) tu dívce odhrnuvší vlasy s čela(J5f) ve zlatém rámci jejich poloskrytu(J5f) se zrakem usklopeným tvář se rděla(J5f) jak z jara v paprskovém slunce třpytu(J5f) ta jasná krev se prvosenky rdívá(J5f) jež v zlatém listův kalíšku se skrývá(J5f) Svolila matka s vlhkým pohleděním(J5f) svolila dívka s cudným zapýřením(J5f) své modrojasné na mne upnouc oko(J5f) a já tou zrcadlinou stínořásnou(J5f) jsem zahlédl tam v srdci přehluboko(J5f) tu duši její jako anděl jasnou(J5f) Však neměla v ten pustý sad mé chatky(J5f) ta dívka požehnanou v chrámě rukou(J5f) rodného strůmku kořen vsadit sladký(J5f) než větší ještě bolestnější mukou(J5f) bezděčně její naplniti stěny(J5f) že víc jsem byl než dříve opuštěný(J5f) Nepřítel nespal a svým tygřím okem(J5f) kol háje mého slídil bez ustání(J5f) až bílou spatřiv v jeho stínech lani(J5f) lísavým plazným zákeřnickým krokem(J5f) vždy užší kruhy kolem laňky točil(J5f) až v krvi její ostré drápy smočil(J5f) on vida že mi v srdci růže vzkvítá(J5f) po slunci slídil jež jí záři skytá(J5f) Nedlouho hledal už jej paprsk zlatý(J5f) do chudé vdovy nízké vedl chaty(J5f) kde v tiché jizbě v zlatoskvoucí záři(J5f) to slunce plálo z jasné dívky tváři(J5f) Jak ďábel jenž se bohem v propast smekl(J5f) když černou duši osloní mu marně(J5f) anděla zlatem ověnčené skráně(J5f) se správec peklem plný pozalekl(J5f) když přes práh chudobné tam chýže vkročil(J5f) a v plném lesku mladou dívku zočil(J5f) Ta před supem jak bílá holubice(J5f) se zachvěla a plaché zbledlé líce(J5f) své staré matce do náruče skryla(J5f) a s celou duší v ní se zakotvila(J5f) myslela bláhová že loďku její(J5f) zátoky této svadlé břehy skrejí(J5f) I matka stará zachvěla se celá(J5f) když v chudou jizbu správce vkročit zřela(J5f) bývaltě v chatách hostem jenom řídkým(J5f) a přišel li tož přišel s mečem břitkým(J5f) Ten však již krátkou překvapení dobou(J5f) v níž srdce troje trojím různým citem(J5f) se rázem hnulo ve svém stánku skrytém(J5f) už síť upředl ďábelskou si zlobou(J5f) chtěl mlsného kozelce hříšným chtíčem(J5f) ohryzat lístky růže ve rozpuku(J5f) a za příkladu uličnických kluků(J5f) se srdcem dívky zahrát si jak s míčem(J5f) chtěl slunce moje dříve k sobě strhnout(J5f) a když by shaslo mně ji k nohoum vrhnout(J5f) A proto liščím přiloudiv se krokem(J5f) teď k matce staré svatouškovým okem(J5f) cos o chudobě bídě počal sladit(J5f) a jako hádě ptáčka sykem vnadit(J5f) on panstva že prý plní rozkaz krásný(J5f) když tu tam kde je bída nářek hlasný(J5f) pomocnou štědrou otevírá ruku(J5f) by těžkou sejmul s chudých lidí muku(J5f) i v její chatrč proto že jen přišel(J5f) an o chudobě její mnoho slyšel(J5f) by poskytl jí v stáří krutém smutku(J5f) ten dárek ňáký dobrého prý skutku(J5f) by k němu zašla již co ku příteli(J5f) a přijmula co srdce dáti velí(J5f) Však ostrým okem k dceři hledě dodal(J5f) již zrak ten v srdce jako trní bodal(J5f) že stáří mdloba velká snad ji tíže(J5f) v tu cestu k němu dosti dlouhou kladou(J5f) by proto ráděj pro ty dary spíže(J5f) poslala k němu svoji dceru mladou(J5f) i robotění všeho dceru zbavil(J5f) by při své staré v pusté chýžce máti(J5f) s pomocnou rukou povždy mohla státi(J5f) a jako anděl k oběma se stavil(J5f) Když odešel ten vlk v beránčí kůži(J5f) pohladiv v tváři sbledlou dívky růži(J5f) tu dcera matce do náruče klesla(J5f) a prosila ji duše se vřelostí(J5f) by ďábla toho liché útrpnosti(J5f) to srdce její v oběť nepřinesla(J5f) Však dobře matka jakož dcera taky(J5f) prohlédla jiskřicí se tygra zraky(J5f) a ač chudoba tížila ji dosti(J5f) nechtěla na panské se pásti kosti(J5f) a když i s poslem správce přišly dary(J5f) s lichotným slovem stálým dotíráním(J5f) tu uražené matky hněvným pláním(J5f) ten obličej se rozohnil jí starý(J5f) a ona jak jen vetchá mohla síla(J5f) za poslem z chaty dary vyhodila(J5f) Tak marny byly vše ty zlaté klíče(J5f) jakýmiž správce pro své hříšné chtíče(J5f) tu zlatou srdce otevřít chtěl bránu(J5f) on proto ukázal teď vlčí stranu(J5f) On dívku vehnal v panskou opět službu(J5f) a hříchem nazval svatou srdce tužbu(J5f) níž ke mně plála věrná nezlomená(J5f) on těžké břímě klad jí na ramena(J5f) pacholské předhodci ji drábův řeči(J5f) jež zubatými bodala ji meči(J5f) a všecka roztáh mučidla a sítě(J5f) by polapit moh jasné toto dítě(J5f) než všecky rány léče tajných spádů(J5f) od zlatého se věrné lásky hradu(J5f) jak slabé tupé šípy odrážely(J5f) a spíše střelci než ji v srdci tkvěly(J5f) Již v duši mé jí utkvěl srdce kořen(J5f) a co se nad ním vznesl stanek zlatý(J5f) ten všakým chtíčům zavřel chrám svůj svatý(J5f) a mohl býti jenom v trosky zbořen(J5f) To dobře správce v černé duši sčetl(J5f) a proto půdu na níž chrám se vzpíral(J5f) když svatyni svou před ním uzavíral(J5f) dřív podryl a pak obé vichrem smetl(J5f) Tak jedna rána dvojí dýku vedla(J5f) a obě nám je do dvou srdcí vrazil(J5f) mně růžový květ lásky nimi zkazil(J5f) a dívce navždy v tvářích růže svadla(J5f) Do kraje vrhl vojska verbování(J5f) lov divoký to mladé na jeleny(J5f) vy děti nemáte ni stínu zdání(J5f) jak mnohé tady vzešly v srdcích steny(J5f) Jak houfy vlků rozběhly se krajem(J5f) žoldácké sbory divých verbovníků(J5f) co v léč jim vběhlo vše berouce v zájem(J5f) a nejvíc lkaly chaty robotníků(J5f) Tu syna matce sama stála v světě(J5f) tu otce plačícího od dítěte(J5f) od ženy muže jejíž ruka bílá(J5f) na šíji s nářkem se mu zavěsila(J5f) tu dívce hocha jejž tak milovala(J5f) že za něho by život duši dala(J5f) ta chasa divá ryčná s hlukem rvala(J5f) a bolestným se vzdechům posmívala(J5f) Zde matka v prázdnou chýž se s mdlobou vrhá(J5f) tam žena zoufalstvím si vlasy trhá(J5f) tu jiná nad kolébkou nachýlena(J5f) nad malým na ní sirotečkem stená(J5f) že červíček je sírý bez záštity(J5f) vyvržen na skálu a vichr litý(J5f) tam v komůrkách zas dívky opuštěny(J5f) ty pusté jejich pláčem ztápí stěny(J5f) a každá chýžka každý koutek v chýži(J5f) tu vzdychá pod tou rozloučení tíží(J5f) a venku kolem jako vichrův hluky(J5f) ty žoldácké se prohánějí pluky(J5f) sotva že jeden hlomoz v dál se ztrácí(J5f) již druhá búra za ním zaburácí(J5f) a v každé jiný nářek pláč je jiný(J5f) než všude stejná vřava vojačiny(J5f) Však na mne byl jen správcem napřažený(J5f) ten meč vždy na dvě strany přiostřený(J5f) ta břitká zbraň jež růže lásky smetá(J5f) a mladá srdce žalobami skvětá(J5f) vždy volná blýskat ruce ve katanské(J5f) když podrážděny byly choutky panské(J5f) Již před oltářem kněz nám naše ruce(J5f) chtěl ku věčnému v chrámu spojit svazku(J5f) a svátostí nám posvětit tu lásku(J5f) by věrni jsem si byli v slastech muce(J5f) tu správce plný ďábelské té zlosti(J5f) nešetře síně boží posvátnosti(J5f) do chrámu vrazil s houfem verbovníků(J5f) již s rouhajícím hlukem vzteklých křiků(J5f) mne od oltáře od té ruky jasné(J5f) jež v moji kladla věnce živé krásné(J5f) odtrhli vzdorně jako loupežníci(J5f) Když chrámem vlečen svých jsem zvrátil lící(J5f) tam ku oltáři na němž spása pněla(J5f) na stupních jeho skleslá se mi skvěla(J5f) nevěsta od srdce mi odtržená(J5f) jak lilie tu čistá přelomená(J5f) Do daleké až do pohanské země(J5f) kde v krvi vládne divých rodů plémě(J5f) mně s všemi žaly boly zavleknuli(J5f) a cizou řečí mou vraždili vůli(J5f) tam srdce moje pětkrát zavražděné(J5f) do krvavého s Turky vrhli boje(J5f) by vyssály ty cizí země znoje(J5f) poslední krůpěj krve vycezené(J5f) Však osud nechtěl by se boj můj zkrátil(J5f) když v bitvě pode zděmi Bělehradu(J5f) při vražedlném Turkův při výpadu(J5f) jsem v boji krvavém svou nohu ztratil(J5f) tu o této zde děti o dřevěné(J5f) jež se mnou dosud žití snáší strasti(J5f) jsem dalekou nastoupil cestu k vlasti(J5f) k té rodné roky dva již neviděné(J5f) jak žebrák v cizotě se potloukaje(J5f) jsem v otecké se dožebral až kraje(J5f) Když ve známé zas údolí jsem vkročil(J5f) a před sebou tu rodnou vísku zočil(J5f) jež ve večerním soumrakovém stíně(J5f) dřímala skryta v šerém sadův klíně(J5f) tu první touha vedla kroky zmdlelé(J5f) k té chaloupce tam chudé osamělé(J5f) v níž zanechat jsem musel v pusté tužbě(J5f) kdy odvlekli mne zrádně k vojska službě(J5f) to srdce dívky skvostné jako zlato(J5f) jež sterou mukou snad již bylo spjato(J5f) Hvězdička bledá z dáli prokmitala(J5f) v okénku chudé chaloupky tam plála(J5f) za jiskřičkou tou temně prosvitavou(J5f) jež v stínech hasla hned se vzňala zase(J5f) jak ta má naděj s klamy ve zápase(J5f) jsem krok urychlil chůzí klopýtavou(J5f) a při chatě již pod okéncem stanul(J5f) Dech hrobový mně v tváře pozavanul(J5f) ta růžovým jež květem v srdci plála(J5f) tam v černé rakvi věčný sen už spala(J5f) bledá a jasná jako mučednice(J5f) u hlavy lampička jak hvězda večernice(J6f) své bledé světlo rozlévala kolem(J5f) a u nohou zas matka s těžkým bolem(J5f) svou hlavu skláníc žalem stářím šedou(J5f) nad rakví černou nad mrtvolou bledou(J5f) klečela sama na modlitbě svaté(J5f) s růžencem nad ní držíc ruce spjaté(J5f) Ta rakev děti s mrtvou mojí láskou(J5f) se v čelo moje pátou vryla vráskou(J5f) v ní srdce mého růže nejkrásnější(J5f) jež v zahradě mi vzkvetla ve vezdejší(J5f) pohřbena leží černém ve zákrytu(J5f) jí černé srdce hrob ten vykopalo(J5f) nad nímž se mohylečkou rozsypalo(J5f) to svadlé suché listí mrtvých citů(J5f) Noc černější než dříve vzešla pustá(J5f) v níž každý paprsk tma pokryla hustá(J5f) bezhvězdná jako hrobové jsou síně(J5f) jež mrtvé květy ve svém krejou klíně(J5f) vždyť slunce shaslo jehož světla pramen(J5f) rozléval nebem sterý hvězdic plamen(J5f) Byl sám jsem opět v prázdné této noci(J5f) jen časem strašidelných duchů mocí(J5f) snův příšery mé lůžko oblétaly(J5f) jenž ústy křivými vybledlou tváří(J5f) i rudou zkrvavělých zraků září(J5f) ty svadlé růže věstily mně žaly(J5f) když ďábel v dalnou zavlekl mi zemi(J5f) a s úskoky i se hrozbami všemi(J5f) tenata kladl kolem dívky doma(J5f) jak pavouk ohyzdný kol mušky zlaté(J5f) své sítě přede v koutech rozepjaté(J5f) až krev z ní vsaje třebavýma rtoma(J5f) Pobledla tvář mi oko v důlek vpadlo(J5f) a v prsou srdce jako led mi schladlo(J5f) já zmrzačen své údy sotva vlekl(J5f) an paterým už proudem pláč můj tekl(J5f) Však brzy měl i kraj ten rodný kolem(J5f) s kvetoucím sadem žírným lánů polem(J5f) se bledým pláštěm pozakrýti celý(J5f) jak líce mého záhon umrtvělý(J5f) Hlad vstoupil do něj s nohou záhubivou(J5f) by smet mu s tváří každou barvu živou(J5f) host vyzáblý ten s druhem přišel věrným(J5f) s tím ledovaté smrti morem černým(J5f) jenž po šlepějích zhouby jeho kráče(J5f) rozséval mrtvoly a hoře pláče(J5f) Rok sucha nastal nebe ohněm plálo(J5f) jak koule krvavá a zarudělá(J5f) to slunce stále na blankytu stálo(J5f) a v znoji jeho zem hořela celá(J5f) žíznivým palem otvírala ústa(J5f) ta půda rolí vypráhlá a pustá(J5f) a žhavé slunce žáry ssajíc v sebe(J5f) žhavější ještě dýchala je v nebe(J5f) Bez stínu stály sprahlé háje sady(J5f) ni větřík v nich ni zpěvné ptáče jedno(J5f) i hory na nichž povždy bývá ledno(J5f) jak hořící kol rozplanuly hrady(J5f) osení v polích tvrdých jako skála(J5f) sotva že vzešla žárem nebe vzplála(J5f) a pakli někde klásek vymet rudý(J5f) byl shrblý jako žebráček je chudý(J5f) vždyť v mošničkách měl chleby suché malé(J5f) neb prázdné je měl všechny dokonale(J5f) po luzích pustých vyschl potok všaký(J5f) a jako had se svítil zkamenělý(J5f) osleply jasné studánek všech zraky(J5f) jež spáleny se černým uhlem tměly(J5f) Jen jeden pramen nevysch v tomto žáře(J5f) on z krvavělých lidu očí plynul(J5f) a brázdy ryl v ty smutné jeho tváře(J5f) neb v žhavých lánech živný chléb mu hynul(J5f) Slzavé zraky rolník v pole zvracel(J5f) kde poty vylil v práci namahavé(J5f) kde žárem se mu strom života kácel(J5f) jen listy urodiv mu suché žhavé(J5f) Budoucnost krutá před duší mu táhla(J5f) hroznější ještě než ta role sprahlá(J5f) Již hlad se žravou hrobopádnou tíží(J5f) tu tam se v chudé pozahostil chýži(J5f) vždy šíře bledá roztahuje křídla(J5f) až v bohatá i statku zased sídla(J5f) Teď smutné byly rodinné ty kruhy(J5f) umlkly krby živé povídavé(J5f) jen němé kolem shromáždivše druhy(J5f) mrtvoly živé mdlobou klopýtavé(J5f) a smutné bylo matek podívání(J5f) na dítek uschlých hladem umírání(J5f) nad nimiž rodičové vysínalí(J5f) k modlitbě slabé sotva ruce spjali(J5f) Však smutnější se ještě v prsou hrana(J5f) ozvala lidu stále žalující(J5f) když s rudou pochodní vybledlých lící(J5f) morová vpadla do dědiny rána(J5f) Tu proud života zledovatěl kolem(J5f) a kraj se zdál být jedním mrtvol dolem(J5f) druh druha nepozdravil na potkání(J5f) a mrtvé bylo i to žalování(J5f) Tu nad svým mužem žena žalovala(J5f) se skácela a mrtvá ještě lkala(J5f) a jinde syn jenž matku k hrobu nesl(J5f) on do hrobu i s matkou mrtev klesl(J5f) tu otec v jizbě seděl němý bledý(J5f) na mroucí dítě matky zřely hledy(J5f) a když mu tváře smrti dechem svadly(J5f) tu otec matka v náruč klesli sobě(J5f) a na slední hledíce mrtvé robě(J5f) tím morem sklati oba rázem schladli(J5f) A nejen vdovy dítky osiřelé(J5f) v sirobě vzdýchali i chaty celé(J5f) a okna jejich zasmušená stále(J5f) jak oči vdov ty vyplakané v žale(J5f) V tom hrůzném ruky boží navštívení(J5f) já zapomena na své staré žaly(J5f) co nové rány všude kolem lkaly(J5f) jsem přemýšlel svých bratří ve spasení(J5f) myšlénka pevná v mysli tkvěla psána(J5f) že z hladu morová se líhne rána(J5f) a protož dokud mé stačily spíže(J5f) jsem zaháněl od bratrů hlady tíže(J5f) však brzo prázdny byly sýpky moje(J5f) a stále vraždily ty moru voje(J5f) Tu na hojné jsem vzpomněl na zásoby(J5f) jež shromážděny v panském byly dvoře(J5f) já myslel že ty steré rány hoře(J5f) již obměkčily jediné tam zloby(J5f) Vyzval jsem bratry živou jejich bídu(J5f) by za chléb žebrat v panské síně zašli(J5f) tam že snad předce útrpnosť by našli(J5f) vždyť vrchnost ráda zve se otcem lidu(J5f) Vyšli jsme houfem ach to smutné stádce(J5f) beránků tichých jež požíral prudce(J5f) tím vlčím zubem bledý moru vládce(J5f) kdož katanské naň vykasal by ruce(J5f) A přec tak bylo když jsme přišli k správci(J5f) a bídu svoji tomu lkali dravci(J5f) on nebál se té hrozné ruky boží(J5f) že kárající ruky prst naň vloží(J5f) a za buřiče vzdorné za rebely(J5f) jež drancovat jsme panské dvory chtěli(J5f) nás vyhlásil a chlapské nazval zrůdy(J5f) a my jsme předce sotva vlekli údy(J5f) a mdlobou hladem sžíravými žaly(J5f) žalobné prosby sotva blekotali(J5f) Na mne však správce obořil se prudce(J5f) já vzpoury že jsem zarputilý vůdce(J5f) tvrdočel vzdorný podpalovač lidu(J5f) jenž panstvo burcuje i ze sna klidu(J5f) však že mi ohne šíji moji hrdou(J5f) a v prach pomete hlavu tupou tvrdou(J5f) pak drábům kynul by mne spjali v pouta(J5f) a do káznice temna vrhli kouta(J5f) Let sedm děti v té jsem hynul díře(J5f) v spadlé to lidomorně z dávných časů(J5f) přikován k špalku jako lité zvíře(J5f) ošklivým plazům žabám na pospasu(J5f) vždyť nebyl jsem v tom koutě přec tak sirý(J5f) za druhy maje žáby hady mloky(J5f) jenž mrazili mé nahé nohy boky(J5f) a nad hlavou potvorné netopýry(J5f) V té noci nade mnou v té noci ve mně(J5f) jenž v dvojí tmě se dvakrát tměla temně(J5f) sedmera vrásku šestou vryla léta(J5f) v tom živém hrobě podzemního světa(J5f) Jí pouta vytlačila rezovatá(J5f) na něž jsem k spánku svoje kladl čelo(J5f) ji kapka vyhlodala ledovatá(J5f) jež se zdí na mé dopadala tělo(J5f) ji plazův havěť mrazná vyležela(J5f) ustrojíc sobě brloh z mého těla(J5f) v ní pochoval jsem sílu muže jaru(J5f) tvůrkyni děl a životného zdaru(J5f) Když z hrobu toho s polomrtvou tváří(J5f) jsem na sluneční opět vystoup záři(J5f) já bratry bratři mne neznali taky(J5f) tak slepota nám porazila zraky(J5f) a tváře steré pokryly nám hlízy(J5f) že byly jsme si i tím srdcem cizí(J5f) vždyť oni také v temných koutech lkali(J5f) a ač nad nimi v nebi slunce plálo(J5f) přec málo jim ty květy srdce hřálo(J5f) jež mrazem porobenství umíraly(J5f) v mých žilách krve umrtvělé proudy(J5f) již sotva svadlé pozvedaly oudy(J5f) S tou mdlobou děti k domu jsem se vracel(J5f) jenž pustý již již v sutiny se kácel(J5f) tak zhoubný čas tam strašně hospodařil(J5f) jak nelad by tam dvoustoletý mařil(J5f) Padala chata základ se jí bořil(J5f) jak skalný balvan by jí šíji mořil(J5f) i stěny v rozmetu se rozstoupily(J5f) a kolem pusté vyrůstalo býlí(J5f) Síň rodná kolébka kde stála moje(J5f) jak pustá mrtvol hrobka práchnivěla(J5f) a hlodajícím smrti zubem mřela(J5f) neb řádily v ní bledé její voje(J5f) Ten oltář v koutku jasný skvělý dříve(J5f) teď pavouk v mračen sítě zapřed živé(J5f) a památky jež po otcích tu zbyly(J5f) se šedou korou prachu pozakryly(J5f) červ hlodaje ty zbytky rodné síně(J5f) se na nich pásl jako na mrtvině(J5f) Ve stájích kde dřív bujní koně ržáli(J5f) a stáda skotu ovcí zvoncem hrály(J5f) se havěť netopýrů rozestřela(J5f) jen ovčička tam sirá osamělá(J5f) s beránkem smutným v koutku bekotala(J5f) a při nich chudá jalovička stála(J5f) V zahradách sady hynuly a chřadly(J5f) a koruny jim jako mrazem vadly(J5f) bezlistné stromy větví suché ruce(J5f) k nebesům rozpínaly v mrtvé muce(J5f) ni jedno kvítko růžovatých lící(J5f) se nerdělo jim suché na větvici(J5f) a ptáčkové jež druhdy tady pěli(J5f) již daleko se světem rozletěli(J5f) jen krkavec sem pozabloudil časem(J5f) a hrobovým zde zakrákoral hlasem(J5f) i větřík pohádkami švitořivý(J5f) jenž ku každému lístku s nimi spěchal(J5f) v sousední kdesi pozaletěl nivy(J5f) a pusté vzdechy jenom tady nechal(J5f) Po rolích kde dřív klasy zrály zlaté(J5f) se plahočila vřesu srostlatina(J5f) a keře vybujněly trnovaté(J5f) i pichlavá se vzepla bodlačina(J5f) a pakli klásek někde vymet chudý(J5f) však strávili jej tvrdé země hrudy(J5f) neb vítr roznes skromné jeho zrní(J5f) jež shnětla skála nebo husté trní(J5f) Zarostly stesky lesknoucí se hladké(J5f) a v stráních višně kde se rděly sladké(J5f) palčivé z půdy vydraly se skály(J5f) na nichž se ještěřice hadi hřáli(J5f) i hájky listnaté a borky stinné(J5f) v nichž besídky se pnuly pohostinné(J5f) pichlavá propletla teď ostružina(J5f) v níž lesní brložila havětina(J5f) Nebylo ruky na dědičném láně(J5f) jež dědičnou by vzdělávala půdu(J5f) a žírnou její osívala hrudu(J5f) když v okovech mé vadnuly tam skráně(J5f) a teď když z hrobového vstal jsem ze sna(J5f) již dávno zašla ta jež seje vesna(J5f) však přece ač jsem pochyboval zdarem(J5f) jsem ruku pozved nad tím sterým zmarem(J5f) a jak jen síla mohla svadlých údů(J5f) zas oteckou jsem počal orat půdu(J5f) já mýtil bodlák hloží neúrodné(J5f) a v polích pálil plahočiny škodné(J5f) já nové štěpy v pustém sázel sadě(J5f) a ve stáj zaved hříbátko si mládě(J5f) i padající podepřel jsem chýži(J5f) by neklesala více pod svou tíží(J5f) a rodné síni prachy setřel s tváří(J5f) by v dávné opět zaleskla se záři(J5f) památky shledal jež z té zhouby zbyly(J5f) i oltář v koutku omet zasmušilý(J5f) jež slzou posvětil ozdobil květem(J5f) by v jizbě zářil zbožnosti zas vznětem(J5f) Tak klopotil jsem mozlil se a mučil(J5f) a jako dítě zas se znovu učil(J5f) měl ovšem ruku mdlou jsem zmalátnělou(J5f) však za to duši dětenskou a vřelou(J5f) O děti neví ten co radost jesti(J5f) kdo hýčká se jen stále v blahu štěstí(J5f) já poznal ji tu radost ovšem chudou(J5f) kdy nad oteckou zpustošilou půdou(J5f) se první klásek vymetal mi zase(J5f) po dlouhopustém úhoření čase(J5f) když z mladičkého tam na sadě stromu(J5f) jsem první jablko zas přines domů(J5f) To děti veliký byl pro mne svátek(J5f) ač bohatý mně jindy kvetl statek(J5f) já sezval bratry opět k svátku tomu(J5f) by se mnou v mém se radovali domu(J5f) by v nových plodů mladé chudé záři(J5f) jsme poznali se zase srdcem tváří(J5f) i bylo plání radování kolem(J5f) my nad sterým se zapomněli bolem(J5f) a plesali pak jako hravé dítky(J5f) když první utrhly si z jara kvítky(J5f) Však shnětena i tato radost moje(J5f) a já co žebrák vyštván v světa boje(J5f) chudičká zář a přece mrak svůj našla(J5f) by v černém jeho tlumu navždy zašla(J5f) Když první květy mou vykvetly prací(J5f) nepřítel přišel a s ním páni jací(J5f) prohlédli dům si pole luhy sady(J5f) a v cizí řeči spolu brali rady(J5f) Já musel vodit ty jež dům mně kradli(J5f) a ukazovat kde co zloupit mohou(J5f) když přešli lán můj loupežnickou nohou(J5f) a do rodné i za mnou chaty vpadli(J5f) tu s ďábelskou mi správce pravil tváří(J5f) mně topor podávaje tvrdý těžký(J5f) bych nemusel prý světem chodit pěšky(J5f) an marně již zde noha moje maří(J5f) on na cestu že tuto hůl mi dává(J5f) by neklesla mi noha klopýtavá(J5f) neb od nynějška nad tím celým lánem(J5f) že panstvo bude ne já právním pánem(J5f) jak v starých knihách jasně stojí psáno(J5f) a po čemž on prý pátral dnem i nocí(J5f) by panstvu mohl k právu dopomoci(J5f) ostatně že mé vůli ponecháno(J5f) o domnělou tu o dědičnou hroudu(J5f) se k vysokému odvolati soudu(J5f) Jak odolati loupežné té zlobě(J5f) bůh vysoko byl právo na porobě(J5f) Když s holí v ruce od oteckých prahů(J5f) za nimiž vše teď pro mne v hrobě mřelo(J5f) co památkou kdys předkův se tam skvělo(J5f) tu žebráckou jsem nastupoval dráhu(J5f) a na hranici rodného tam dolu(J5f) jsem na zem klesl ve záchvatě bolu(J5f) a přede mnou se slunce ve západu(J5f) ta role skvěla šírém na rozkladu(J5f) kdež otcové kdež má i ruka vládla(J5f) a v žírnou půdu zlatá zrnka kladla(J5f) když naposled jsem rodnou spatřil chatku(J5f) tu rodu svého šedou chůvu matku(J5f) tu nad šesterým černých vrásek bolem(J5f) se vráska sedmá sirým vryla dolem(J5f) a trnovatým věncem ověnčila(J5f) ten čela mého záhon rozoraný(J5f) v ní dosud živé jitřejí se rány(J5f) jež slabá jizva jenom pozakryla(J5f) Tak zloupený jak bouří dubec v boru(J5f) jemužto vítr listy větve sklátil(J5f) a blesk i tu již čelo šatí koru(J5f) mu spálil ba i živný kořen schvátil(J5f) o holi žebrácké se potloukaje(J5f) jsem v ty až zašel děti horské kraje(J5f) kde otec váš kde vaše matka taky(J5f) a všici vy se slzavými zraky(J5f) jste poprv spatřili to světlo boží(J5f) kde brzo děd váš také kosti složí(J5f) Zde poznal jsem i starou bábu vaši(J5f) však již se nad ní pahrbek tam vznáší(J5f) ta ruka její ženská láska vřelá(J5f) mně mnohou chmůru zaplašila s čela(J5f) bylať to žena dobrá přičinlivá(J5f) s ní postavil sem chudou tuto chatu(J5f) mát se již také jaksi ku povratu(J5f) vždyť střecha se jí jak má hlava kývá(J5f) vám sotva stačí úzké její stěny(J5f) vy proto až vám mladá vzroste síla(J5f) se tužte aby ruka vydobyla(J5f) ten lán dědičný dědu utracený(J5f) až v starých jeho síních zasednete(J5f) na dědovy se vrásky rozpomněte(J5f) Tak v rodné chaloupce tam na podhoří(J5f) jež do země se hloub a hlouběj boří(J5f) děd o svých vráskách nám se rozpovídal(J5f) an trapným životem se porozhlídal(J5f) v ní rodné sestry bratři nuzní chudí(J5f) se klopotami stále žitím trudí(J5f) a ač jim síla dosti zmohutněla(J5f) ta srdce jejich i junácká těla(J5f) přec nezasedli ještě v otcův síni(J5f) kde pramáť jejich byla hospodyní(J5f) lán otecký si cizák dále oře(J5f) a oni v bídě sterá nesou hoře(J5f) Jim ku paměti z písma dědového(J5f) jež vráskami pokrylo čelo jeho(J5f) jsem verše složil o smutné té písni(J5f) jak kronikář jenž z hrobů povalených(J5f) z pověstí bájí trosek rozmetených(J5f) jež rodný jeho kraj pokryly plísní(J5f) kroniku předkův lidu svému skládá(J5f) by věštby její zářila mu rada(J5f)