X. Na stromě našem sveřepí a tyje

Václav Šolc

Na stro našem sveře a tyje(J5f) tak mno pahejl bez kvě a plo(J5f) jenž nahou vzrostu svého neúrodu(J5f) šumho listu bídným šatem kryje(J5f) V něm k zkáze kmenu živ šťáva hnije(J5f) a když pak květných vět ve provodu(J5f) na topor zbujněl biřicho rodu(J5f) v žoldnéřské ruce naše srdce bije(J5f) Nuž pozor roda vy zahradci(J5f) je dlužno aby zkázu nevzal strom(J5m) přiložit tu tam pádnou sekeřici(J5f) Nač čekat teprv ta vzejde bouře(J5f) kdy pahejl od kmenu odliv hrom(J5m) jej ohněm spá smrduho kouře(J5f)