Panenky.
‚PanenkoPanenko, pozor! či se ti
nelíbí hezky seděti?
Kde pak ty nohy zase máš,
Nač tak daleko je strkáš?
Jenom se na mne podívej,
A jako já to udělej.‛
„Ráda bych to věru udělala,
kdyby se kolínka ohýbala.“
A tu děvčátko panny vzalo,
I mile na ně se usmálo.
Již vím, co s vámi udělám,
Ty velká tu, malá ty tam.
Vy jste jen chudé chudinky,
Nu jděte si na své peřinky.
A když jim postýlku ustlalo,
Do ní ty panenky schovalo.
[21]