Dítko a knižka.
D.
Pojď pak sem, milá ty kního má,
Tys prý tak moudrá i učená.
Náš tatínek s maminkou by rádi,
Abych něco dobrého naučil se z mládi.
Pojď sem tedy, k uchu si tě přistrčím,
Ty mluv, co víš, ať i já se naučím.
K.
Milé dítě, na tom není dosti,
Myslíš-li moc o mé učenosti:
Musíš se mne často pěkně ptáti,
Pak ti budu něco povídati.
[42]