Na jaře.

Václav Svatopluk Štulc

Kdo to asi musil býti, Co udělal krásné kvítí: Modré, žluté, bílé, červené, A všelijak pěkně barvené? V sadě, v poli pusto bylo, Než jak se to proměnilo! Kdo to do zahrady, do pole Nasázel ty kvítky rozmilé? Kdo nalil tu čerstvou šťávu Do kořínků i v tu trávu? Kdo nalívá ráno rosu v ně, A vysílá slunce plamenné? Kdo to asi může býti, Co dal vůni tomu kvítí, Že se velcí, malí radují, A ty hezké kvítky milují? Kdo to jest a kdo to může Dělat fialky a růže? Bůh to jest, to vedlé moci Své Stvořil rozmilé to kvítí vše.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

204. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U modřínu. (Adolf Heyduk)
  2. Vodník. (Růžena Jesenská)
  3. Žádost. (Vojtěch Nejedlý)
  4. U hnízda. (Emanuel Miřiovský)
  5. Růže a děvče. (Jan z Hvězdy)
  6. RŮZNÉ KVÍTÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  7. HLAVINKA. (Adolf Brabec)
  8. TOUHA BOŽÍ. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Píseň Magdaleny. (Vilém Bitnar)
  10. Nenahraditelná ztráta. (Vojtěch Lešetický)