Na jaře.
Kdo to asi musil býti,
Co udělal krásné kvítí:
Modré, žluté, bílé, červené,
A všelijak pěkně barvené?
V sadě, v poli pusto bylo,
Než jak se to proměnilo!
Kdo to do zahrady, do pole
Nasázel ty kvítky rozmilé?
[117]
Kdo nalil tu čerstvou šťávu
Do kořínků i v tu trávu?
Kdo nalívá ráno rosu v ně,
A vysílá slunce plamenné?
Kdo to asi může býti,
Co dal vůni tomu kvítí,
Že se velcí, malí radují,
A ty hezké kvítky milují?
Kdo to jest a kdo to může
Dělat fialky a růže?
Bůh to jest, to vedlé moci Své
Stvořil rozmilé to kvítí vše.