Vy přátelé moji jste!
[Jan XV. 12–16.]
Toť můj zákon, moje přikázání:
„Milujte se vespolek a každý čas,
Jakož já, váš Mistr, miloval jsem vás!“
Větší není nad to milování,
Než kdy z lásky k těm, jež miluje,
Přítel za přátely život věnuje:
Jakož já, svůj život za vás dám.
Nebo přátely již mými vy jste,
Pokud i vy z lásky ke mně čisté
Činíte vše, cožkoli já káži vám. –
Nebudu pak vás víc zváti sluhy:
Nebo sluha neví, co chce Pán,
A vám zákon můj je zvěstován.
I zovu vás přátely a druhy,
Vybranými k příští slávy době,
Ježto vše, což sám od Otce mám,
Oznámil a zvěstoval jsem vám.
Ne vy mne, leč já vás vybral sobě,
18
K tomu kyna, vedle vůle od Otce
Byste šli, a jdouce nesli ovoce,
Ovoce, jež nikdy nepomine:
Plod to lásky, již ode mne máte,
Ku které, jak sami dobře znáte,
Slovo život, láska má vám kyne.
19