NÁLADA TICHÝCH VEČERŮ
Býval jsem v různých společnostech hostem,
miloval jsem a zlost jsem míval také
a prováděl jsem kousky všelijaké
povoluje svým špatným náklonnostem.
Přiznám se rád, že jsem svou sebelásku
kořistí srdcí příliš nerozmnožil.
Než přece v žití ledaco jsem prožil.
Skromný jsem byl a dával život v sázku.
Květiny vonné netrhal jsem v máji.
Steskem jsem rostl, samota mě spila
svou smutnou písní. Přítelkyní byla
mně sklenice a taky zůstala jí.
Dnů želet minulých mám příčin málo,
míň ještě krásy budoucnost mi věstí.
Kdys v dávném snu se zjevilo mi štěstí.
Já nehledal je, když mě nepotkalo.
46