XIV. Drobky pod stůl hází nám osud,

František Gellner

Drobky pod stůl hází nám osud, ostatní vše je nicota. Alkohol ještě je! Holky jsou posud! Jsou ještě radosti života! Žena jak žena. V života vraku konečně jedno vše bude ti. Jedna ubíjí něhou svých zraků, druhá jedem svých objetí. Šetřiti léty, jež nemají ceny, v tom velká moudrost nevězí. Dobré je opium, alkohol, ženy, schází-li schopnosť k askesi. Askety vycházeti vidím z téhož jak já na svět názoru, stejně jak oni nenávidím rozumy dobráckých pastorů. Jsem smutný mládenec, rouhavý cynik, v rozpuku mládí zhořkl mi svět, v ovzduší krčem a v zápachu klinik vypučel písně mé jedový květ. Děkuju bohu a děkuju čertu za plaché chvíle prchavý dar. Života číši jsem naklonil ke rtu, piju z ní smutek a bolesť a zmar.

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

279. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pivečko. (Josef Václav Sládek)
  2. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  3. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Nechť rozmrzelý člověk se (Jan Neruda)
  5. V   Veselá společnost. Víno, zpěv, holky... (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Sestup. (Hugo Václav Wunsch)
  7. V PROSTĚJOVĚ POD ŽUDREM. (Karel Skřivan)
  8. 19. Střídmé manželstvo. (František Jaroslav Kamenický)
  9. PŘI PITCE (František Šimeček)
  10. A. de Musset. (Jaroslav Vrchlický)