VZDUCHOPLAVEC

František Gellner

VZDUCHOPLAVEC
Jak lovci rozstřílený dravec slét’ balón v srázy ledných skal. Zřítil se s člunu vzduchoplavec a údy své si roztřískal. Plynuly tichem těžké chvíle. Konečně probudil se z mdlob a viděl širé pláně bílé, své lože smrtelné a hrob. 18 Zachvěl se mrazem. Mdlou mu hlavou fantómy táhly v směsici. Zřel domov, slunce kouli žhavou a útulnou svou světnici. Spatřil svou plavovlasou lásku. – Kdo ji to parkem provádí? Své dítě poznal podle hlásku. – Zemru-li, kdo je pohladí?! V zoufalství marném zalkal. Běda mu, kdo svou hroudu opouští! Výsměšně: lidstvo, pokrok, věda znělo to ledných do pouští.