XV Závratná, tajemná věčnost je,

František Gellner

XV
Závratná, tajemná věčnost je, Závratná, tajemná věčnost je,
 čas je jen ješitná fikce, závratná nekonečnost je, vesmír je nevhodná dikce. 50 Na světů neznámých rozhraní před nedostupným prahem k tisíci životům poutáni jsme temným, tajemným vztahem. l kdo má moudrosti nejvíce, málo jen chápe a myslí. Kolem nás světů je tisíce, pro které schází nám smysly. Hledím v bezedných propastí sráz. Hlavu mou jímá závrať. Matičky země slyším hlas: „Navrať se, synu můj, navrať! Dám tobě pití i jídla dost a na prachovém lůžku přichystám tobě pro radost hezoučkou miloučkou družku. A v poslední tvé hodině náruč svou rozevru tobě. Pozvu své červíčky k hostině v černém, studeném hrobě.“

Kniha Básně (in Spisy Františka Gellnera, díl I.) (1926)
Autor František Gellner