PSANÍ

František Gellner

PSANÍ
Ležel jsem ještě v posteli a světil modré pondělí. Listonoš z nejlepšího spaní mě vzbudil doručiv mi psaní. Poznal jsem známou ruku hned, roztrh’ jsem obálku a čet’ ty těsné, rázovité řádky své příliš starostlivé matky. Doma prý není mnoho změn, a zemřel starý berní jen. 89 Bratr je zdráv, i sestra zdráva, jen otec trochu postonává. A když jsem dopis přečetl, stesk do duše mi zalétl. Co s přáteli? Dnes pil jsem s nimi, a v nouzi pětku nepůjčí mi. A člověk jde tak sám a sám vstříc nehostinným končinám, lhostejný k lidem a k své době a plný trpkosti sám k sobě.