HAVÍŘSKÁ

František Gellner

HAVÍŘSKÁ
Hluboko pod zemí jsem rval a trhal skalní stěnu. Zatím pan správce miloval mou hezkou mladou ženu. Můj synku, bílé tílko máš a hebounké máš vlásky. Však dobře vím, že nejsi náš, že dar jsi panské lásky. Je, hošku, líto tebe mi v té naší jizbě chudé. Musíš jít se mnou pod zemi. Tam zle se žít ti bude. Tam z ocele dlaň zchromí se. Kam ty s tvou ručkou malou?! Těžko ti bude rváti se se vzpurnou, tvrdou skalou. 1903