ZPĚV ZAHRANIČNĚ POLITICKÝ
Jsou mnozí lidé hrbatí,
že je tak musím nazvati,
a z dopuštění pána boha
jsou muži též, jimž schází noha.
Však když se člověk vydaří,
pak může sloužit císaři.
Já též jsem nosil kvér a tele
na rozdrcení nepřítele,
a jak se sluší na muže,
od České Lípy do Chrudimi
jsem kalhotami erárními
vymetl všecky kaluže.
Manévry čtyři prodělal jsem,
vyznamenání nedostal jsem.
Leckdo se táže s udivením,
co na těch věcech tolik cením,
neboť jsou jednotlivci dneska
307
z Čech, družné Moravy a Slezska,
již prodali by za housku
své příslušenství k Rakousku.
Ó krajani, pryč s vlastizradou
a klobouk dolů před armádou!
Ať žijou koule, bodáky,
ať žije naše stará láska
a spojenectví s Prušáky!
My chceme se co Češi věrní,
v boj jdouce jako na výlet,
pod prapory, kde orli černí,
dát rozsekat a rozstřílet!
Italiáni šilhajíce
k Francii myslí na zradu,
však za ně v kraji půlměsíce
skvělou jsme našli náhradu,
neb ve způsobu věřitele
jsme bohatší zas o přítele,
spolehnout možno na něho.
Ne, krajani, už nejsme sami!
Ať žije sultán! Allah s námi,
kdo proti nám, bůh smete ho!
1910