POSTRKEM
Platná byla dosud věta,
že má ve všech koutech světa
Slovan bratry; a slov těch
smysl taký je, že Čech
do ciziny zahnaný
všude najde krajany.
Ba, jak tvrdí starý kuplet,
který ňáký Němec uplet’,
335
když prý do Ameriky
Kolumbus, muž veliký,
přijel a vstoup’ na pevninu,
slyšel naši mateřštinu.
Ve věci té náhlá změna
byla právě způsobena.
Neurazí české slovo
dnes již ucho poutníkovo,
který projde pruské kraje
na vše strany naslouchaje.
Český lid sic ještě žije,
bdí však pruská policie.
Pobytu jich v Prusku dnové
sečteni jsou. Žandarmové
již je vedou k hranici.
Milí čeští dělníci,
krejčí, ševci, zedníci,
tady vás již není třeba,
hledejte si jinde chleba.
Ale až se jednou v úzkých
ocitne král zemí pruských,
bude nutno vaše žití
za něj v oběť položiti,
srdce střelám nastaviti.
Neboť pruští vlastenci,
to jsou naši spojenci.
Ach, co je to všecko platné,
vrhá to přec světlo špatné
na národ, když krajani,
kteří vyšli za prací,
336
ze země jsou vyhnáni
jak ničemní syčáci.
Není jistě bezúčelné
nyní věděti, co praví
o případě tomto čelné
naše politické hlavy.
Poslanec Bohumil Tlama,
sociální demokrat,
co večeří čtyřikrát,
osobnost to velmi známá
pro svůj bystrý úsudek,
děl: „Jsme malý nárůdek.
Nelze pro ty lapálie
myslit na represalie.
My milujem Indiány,
šimpanze i paviány
i ostatní cizozemce
a ovšem že taky Němce.
Pravíme však pro útěchu
vám, že Němci ani Čechu
stejně nejsme ku prospěchu.“
Slavný doktor profesor
Hilarius Pyšišvor
míní: „Je to těžký případ
na sobě dát dříví štípat.
Pro nás jedině je spasná,
ať si kdo chce co chce říká,
positivní politika.
Ovšem že čest věc je krásná,
337
ale, ač to pěkně nezní,
je přec možno žíti bez ní.“
1911