MALÝ FINANČNÍ PLÁN
Nemusím vám teprv říci,
krajané a poplatníci,
kolik peněz říši stojí
stálá pohotovost k boji.
A když k tomu ještě strojí
nyní léčky srbská špatnost
na albánskou samostatnost
a i k moři chce se vetřít –
pak se nesmí ničím šetřit!
363
Nemusím vám teprv říci,
krajané a poplatníci,
že to nejsou diplomati,
kteří tyhle věci platí,
a že vždy, když na to přijde,
právě tobě, skromný lide,
bez velikých okolků
kuchá berní tobolku.
Jsou to daně nepřímé,
jimiž nejvíc trpíme.
Bída v národě se vzmáhá,
lidem z kapes groše tahá.
Ach, co musí člověk zažít –
nyní chtějí dvakrát zdražit
ještě i ty zápalky!
Hrom už aby do války!
Klerikální boží metla,
která se vždy bojí světla,
praví ovšem: „To je vhod mně!“
Neb je nejraději potmě.
K tomu všemu na pijáky
pohroma se valí taky.
Ta daň nová na šampaňské
tvrdě stiskne krky panské,
a daň z líhu těžce stihne
chudého, jenž rád si přihne.
Tak, ač k různé patří třídě,
pán nepán se sejdou v bídě.
Pak je daň tu z velkých příjmů.
– Věřte, nerad se z ní vyjmu! –
364
Ti však, jež má postihnouti,
velmi podivně se kroutí,
ač to posléz neodnese
jiný, než kdo na ně dře se.
Na světě jsou různé vrány,
dvojí finanční jsou plány.
Ten, co jsme tu probírali,
slove finanční plán malý.
Drahá je hra na vojáky,
velký nemine nás taky.
Ach, to bude teprv bič!
Pánbůh s námi a zlé pryč!
1913