SOKOL DO BRNA

František Gellner

Němci vyjevení celí běží k místodržiteli. „S prosbou přicházíme dnes my – ten slet konati se nesmí.“ Excelenc dí: „Líto je mně, Morava je česká země.“ Dobrá rada je jak zlato, věděli hned, kudy na to. D’Elvert skáče, křičí: sláva! a vědomost Němcům dává: „Do Brna pospěšte všici, burši, plotňáci a šici!“ Wieser volá: „Už to máme, každý Sokol nohu zláme. Budem dláždit, asfaltovat a ulice rozhrabovat.“ Róra zem by rozryl nehtem, valí velké sudy s dehtem. Jarolim pohání herku, v cestu staví vozy štěrku. S motykou k nim letí Fischel, co teď k predikátu přišel. – – Bodejž by už, hadí plémě, pohltit vás chtěla země! My své hosty přivítáme, vaše záští vaz vám zláme. Naschvály vás nezachrání, budem přece v Brně páni!

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

102. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠELMA SEDLÁK. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. CHODSKÁ (Eliška Krásnohorská)
  3. Nemýlil se. (Ladislav Quis)
  4. JEDNA, LOMENÁ JEDNOU (Petr Křička)
  5. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  6. Pohádka. (A. K. Lešan)
  7. Zkazky dědů duší letí (Josef Holý)
  8. JAKO VŽDYCKY (Josef Svatopluk Machar)
  9. Stará škola klencká. (Antonín Klášterský)
  10. Mikulášencům. (Josef Václav Frič)