VEČER DUŠIČEK

František Odvalil

Hořela země prý do běla žhavá(X4f) plamenem hmoty tisíce let(X4m) Pohasla ochladla Nosí a živí(X4f) mírná a tichá teď broučka i květ(X4m) Nezáří světlem Prý stále víc chladne(X4f) z dětí svých nebude moci pak žádné(X4f) v náručí ledném udržet(X3a) Dušiček večer jest Hřbitovy tonou(X4f) v světýlek moři blikavém(X3a) kolik jich jenom hřbitov má jeden(X4f) hřbitovů kolik celá zem(X3a) Hřbitovů záře Tos do svého světla(X4f) matičko země jednou zas zkvetla(X4f) a zářiti chceš vesmírem(X3a) Hřbitovů světla Za chvíli zhasnou(X4f) zítra zas vše jest setmělé(X3a) To symbol jest pouhý Však srdci jej vnukla(X4f) Pravda již vidí andělé(X3a) před zraky jejich v světýlek moři(X4f) hřbitovy vždycky nocí tak hoří(X4f) jak světlušek když nastele(X3a) Světlušek roje Z přemíry slunce(X4f) nassály světla padají v háj(X4m) Broučci již tady lidmi se zovou(X4f) mají ten svatý slunce znát taj(X4m) dokud jest světlo ať sluní se ráda(X4f) bytost jež potom do trávy padá(X4f) čekat na soumrak na věčný máj(X4m) Co uhaslo v hmotě nassálo ducha(X4f) přijímá jeho třpytný vděk(X3a) Ve výheň jisker vše změní se jednou(X4f) v stoh velký zářných zrneček(X3a) Hlasatel Věčna až k vírnému žití(X4f) rozdmychne těla jak světlušky v kvítí(X4f) a stvoří nový ohně věk(X3a) Vyhaslá jiskra vznítí se znova(X4f) v pořadí vyšším zářivém(X3a) shlukem hvězd bude hřbitůvek každý(X4f) souhvězdím velkým bývalá zem(X4m) a slunce užasnou jak to jen zkvetla(X5f) kolébka broučků do vyššího světla(X5f) a bíle září vesmírem(X3a)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

584. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KONEC ASMAVETHŮV. (Rudolf Illový)
  2. None (Josef Holý)
  3. ROKLE (Jan Opolský)
  4. None (Adolf Racek)
  5. KEPLERŮV HŘÍCH. (Eliška Krásnohorská)
  6. XCIV. Padesát let narozen být dřív anebo později, (Jaroslav Vrchlický)
  7. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  9. V jasné noci. (Augustin Eugen Mužík)
  10. XII. Stojí ostrov pustý po kraj moře, (Jan Neruda)