BLUDIŠTĚ

František Odvalil

Jak bylo hezky na horách, kde z pramenů lze píti, kde krásný zdá se širý svět, však útulnější chata, kde voní chléb a jahody a posvátno jest kvítí, a novinkou, že vylíhla se kdesi veverčata. Proč v záludné to bludiště jsi sstoupil se svých štítů? Zde klamat umí každý stín a lháti ozvuk každý, zde slizká půda pod nohou a stěny v neurčitu, tíž neviděná tlačí zde, i myšlenka tu vraždí. Zde obzor kolem zazděný i sny vše zastrašené, a bojíš se kam spolehnout a odpočinout chvíli – již nezavoní sousto ti, je vidíš pokálené, a pramen, po němž touhou mřeš, ti předem otrávili. Proč přišel jsi v to bludiště, kde smrt jen kolem cítit, a každý pokus vyváznout je bez moci jen vzpoura, a v jícen zhouby směřuje vše v okamžik se sřítit. Co chceš tu se svým výbojem? Chceš shltit Minotaura?

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

163. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. apolita (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Na sklonku století. (František Cajthaml-Liberté)
  3. Pohřeb. (František Cajthaml-Liberté)
  4. Socialismu. (František Cajthaml-Liberté)
  5. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  6. VEČERNÍ (František Cajthaml-Liberté)
  7. neunikneš (Stanislav Kostka Neumann)
  8. PROLOG (Stanislav Kostka Neumann)
  9. ZPRAHLÁ HORA. (Irma Geisslová)
  10. Vesnické děti. (František Cajthaml-Liberté)