Nad černou tůní vrby rostou(Na)
kořeny drží její hráz(Na)
Nad tůní vrby svou krásou prostou(Na)
v předjarní čas(Na)
dávají kočičky namísto palem(Na)
na pochod v nebeský Jerusalem(Na)
Nad němou tůní němy samy(Na)
trpělivými modlitbami(Na)
postavy jejich okleštěné(Na)
jak pahýly rukou vzhůru se pnou(Na)
Nad nimi nebe modré se klene(Na)
obláček jde tou nádherou(Na)
Buď vítán blahé vláhy zdroji(Na)
k obláčku se oblak pojí(Na)
až v obrovitých křídel stín(Na)
zahalí vše a do hlubin(Na)
zachví se země ptáka obra letem(Na)
i hrůzou z toho co on nese(Na)
Teď nad zmlklým světem(Na)
zableskne se(Na)
a z černých tajů plnosti(Na)
již nezdržená s rychlostí(Na)
bohatá první krupěj se snese(Na)
Ó chvíle deště Liják v máji(Na)
V bezmoci schouleno všecko se tají(Na)
a čeká jen a němě zírá(Na)
jak v živodárný kruh(Na)
se oběh uzavírá(Na)
jejž určil vodám dobrý Bůh(Na)
Prší Svá ústa otevírá(Na)
žíznivě každý tvor(Na)
S nebeských hor(Na)
milion drobných olovnic padá(Na)
na vyprahlá lada(Na)
milion tenkých proudů splývá(Na)
milion darů s výsosti(Na)
až vyčerpáno štědrosti(Na)
poslední kapce vycezené(Na)
zas nebe rozjasněné(Na)
se mile v oko dívá(Na)
Vykoupána a nasycena(Na)
oddychá země omlazená(Na)
Vzala si všecko co jí třeba(Na)
by strom dal plod a pole chleba(Na)
a co ještě zbývá(Na)
v potůčku o další práci si zpívá(Na)
jak žernovem pohne stoupami stroji(Na)
jak se v proud mocný s jinými spojí(Na)
jak ponese lodi s tovary všemi(Na)
s lidmi a jejich nadějemi(Na)
jak bude sloužit a úkol svůj plnit(Na)
i pak až mořem bude se vlnit(Na)
a čekat třeba věky celé(Na)
na pokyn Boha ředitele(Na)
až zase vzhůru do kola(Na)
čerpadlem slunce povolá(Na)
Kolik vás kapek kolik vás bylo(Na)
nežli z vás stal se oceán(Na)
Každé však nebyl úděl ten přán(Na)
Ach stejný byl všech první let(Na)
však mnoho pak cest a různé dílo(Na)
a různý osud naposled(Na)
Ubohá kapko Také jsi chtěla(Na)
vyprahlé zemi setřít prach s čela(Na)
vymetlas ulice dvory jsi smyla(Na)
svým spěchem mnohde i vrásku jsi vryla(Na)
té milé zemi do tváře(Na)
a teď tvůj chvat(Na)
do léčky pad(Na)
tak ubohého žaláře(Na)
Ach jak tu ležíš ponížena(Na)
tak špinavá a unavená(Na)
útulek žab a larv a mloků(Na)
kdys nedočkavá na poskoku(Na)
teď zaskočena zajata(Na)
ubohá vodo stojatá(Na)
Tak smutný je tvůj pohled mdlý(Na)
a přece ještě zrcadlí(Na)
ten země kout který tě zvábil(Na)
a zde v té tůni zabil(Na)
Jak to že krásným se ti zdá(Na)
co poutem tě zde obrůstá(Na)
ta hráz ten břeh tvůj býlí křoví(Na)
že všechno lesk má opálový(Na)
tak zářné vše a zlacené(Na)
Jenom že všecko zvrácené(Na)
Nohama vzhůru A hlavou kam(Na)
Ach níže níže k hlubinám(Na)
A co tam(Na)
V té kouzelné a zrůdné kráse(Na)
omamný přelud usmívá se(Na)
že přijde chut tam zalétnouti(Na)
kde na konci tak snadné pouti(Na)
přec také stkví se v čaru svém(Na)
kus nebe se svým slunečkem(Na)
Však blah kdo svodům odolá(Na)
Kdo obrátí své zraky(Na)
ke slunci které plápolá(Na)
skutečné nad oblaky(Na)
k tomu jež se své výsosti(Na)
i na tu louži svítí(Na)
a může Boží milostí(Na)
i z jámy vykoupiti(Na)
Ach dokud to se neztratí(Na)
i z tůně jako z oceánu(Na)
se mnohá krůpěj navrátí(Na)
zas ještě v života bránu(Na)
Nad tůní vrby oroubané(Na)
Podivných věcí viděly dost(Na)
bludů a křivd a zklamání s nimi(Na)
Novými pruty zelenými(Na)
vykřikly k nebi o milost(Na)
Smiluj se smiluj Pane(Na)
Nad smutnou tůní pod vrbami(Na)
stojí tvá socha Jene(Na)
Má zlato dávno otlučené(Na)
je stejně šedá s námi(Na)
Kolena k prosbě podlomena(Na)
a dumná hlava nakloněna(Na)
a v náručí máš kříž(Na)
Tak na tu tůni pohlížíš(Na)
a jiná tůň ti před zraky se černá(Na)
Ne na tu na věky nezapomene(Na)
tvá duše věrná(Na)
Co ty ses do ní nahleděl(Na)
Jak tys tu bídu z blízka zřel(Na)
Ty víš tam leží všecko slito(Na)
co z darů nebe zneužito(Na)
co v poblouzení zmrháno(Na)
co divou bouří strháno(Na)
že žití proud tam rmut svůj snesl(Na)
že mnohý květ tam v bahno klesl(Na)
ó ty to víš(Na)
v úděsu i soucitu(Na)
na smutnou tůni pohlížíš(Na)
již nese člověk v nitru ukrytu(Na)
Ach jakou hrůzou ona ovanula tebe(Na)
A ty jsi pro ni obětoval sebe(Na)
tys na hrázi vždy stráží stál(Na)
a milost Boží svolával(Na)
by cestou k žití ke slunci se dalo(Na)
co nemocno a zajato tam spalo(Na)
Ó svatý Jene ty víš více(Na)
ty víš jak tajemnou je tůní zpovědnice(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
12 |
| Celkem veršů: |
144 |
| Neurčeno: |
144
(100 %)
|