ŽLUTÁ RŮŽE

Viktor Dyk

ŽLUTÁ RŮŽE
Vím, stmívá se, vím, obzor se mi úží... Nic nechci již, jen onu žlutou růži! Z ní přísný chlad tak zádumčivě padá... S vším vezme za vděk moje duše ráda! Kdys chtěl jsem nach, jenž krvácí a plane... Jsem klidný již, nechť cokoliv se stane! Můj duch je mdlý. A obzor můj se úží... Viď, ty mi dáš tu chladnou, žlutou růži! 23