ŠLA DUŠE MOJE

Viktor Dyk

Ta nebesa jak dnes jsou zatažena! Co prohání se černavých tam chmur! Šla moje duše, Maří Magdalena, do Canossy, kde papeže byl dvůr. Tři noci bosa stála na nádvoří, co mrazný padal k dálným pláním dech. Kdy tváře její horkým studem hoří, sníh na kajicné roucho její leh’! A kněží přísní v načernalé kápí se smáli jí, jak zřeli ji tam stát. A její slzy sníh ten chladný skrápí, a on je rázem všecek rozehřát. A nikdo nedí slova rozhřešení za hříchy její, neřest zašlých dnů, za úzkost, bláto dávných okamžení, za nedávné lži, za ničemnost snů! A nebesa jsou celá zatažena! Co prohání se černavých tam chmur! Šla moje duše, Maří Magdalena... V Canosse klečí, papežův kde dvůr...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby